Článek
Asi dvousettisícový sbor Národní gardy (rusky Rosgvardija) - vojenské organizace podřízené přímo ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi - má být vbrzku výrazně posílen na základě federálního zákona, který Putin podepsal minulý týden.
Norma umožňuje vybavit jednotky Rosgvardije novými typy zbraní.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 08 August 2023.
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) August 8, 2023
Find out more about Defence Intelligence's use of language: https://t.co/Tj6ltVfGz5
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/adLQLpxmH0
Podle britské zpravodajské služby jde zřejmě o reakci na selhání gardy během povstání žoldnéřů z Wagnerovy skupiny, k němuž došlo na konci června. Povstání představuje vážné ohrožení pro Putinovu moc.
Ačkoli šéf Rosgvardije, Putinův bývalý bodyguard Viktor Zolotov, tvrdí, že jemu podřízený sbor odvedl během pochodu wagnerovců na Moskvu „vynikající práci“, ve skutečnosti neexistují žádné důkazy o tom, že by Národní garda v kritickou dobu pohotově konala.
Zákon, který Putin 4. srpna podepsal, mluví pouze obecně o „nových zbraních“ pro Národní gardu, na základě předchozích Zolotovových prohlášení se nicméně spekuluje, že by mohlo jít mj. o dělostřelectvo či útočné vrtulníky.
Ruští gardisté už vyhlížejí tanky. Jejich šéf viní z rebelie wagnerovců Západ
Národní garda vznikla v roce 2016, je přímo podřízená Putinovi a netvoří součást Ozbrojených sil Ruské federace. Jejím oficiálním úkolem je mj. ochrana státních hranic a boj proti terorismu či organizovanému zločinu. Podle listu Ukrajinska Pravda ale Putinovo rozhodnutí svěřit gardě těžké zbraně dokazuje, že prezident se na sbor spoléhá jako na hlavní pilíř, který má pomoci udržet režim a jeho osobně u moci.
Jednotky Národní gardy byly od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 nasazeny do bojů v sousední zemi, někteří její členové jsou podezřelí z páchání válečných zločinů.