Putina varoval před zločinnou válečnickou politikou generál ve výslužbě

Generál vyzval Putina, aby se zřekl „zločinné politiky vyvolávání války“. Podle něj Rusko „vyvolává napětí na pokraji války“, aby odvrátilo pozornost obyvatel od vlastních problémů. Konflikt by je však uvrhl do ještě větších potíží.

Podle generála použití vojenské síly proti Ukrajině „zaprvé vyvolá otázku existence Ruska jako státu a zadruhé udělá z Rusů a Ukrajinců navždy nepřátele na smrt“.

Obává se, že se do konfliktu mohou zapojit některé země NATO, zejména Turecko.

„Rusko navíc bude zařazeno do kategorie zemí, které ohrožují mír a mezinárodní bezpečnost, bude podrobeno nejtvrdším sankcím a změní se ve vyvrhele.“

Zmínil, že většina zemí světa neuznala anexi Krymu, což „zřetelně ukazuje selhání ruské zahraniční politiky“.

Ivašov, který dříve opakovaně kritizoval NATO a Západ a z nacionalistických pozic i politiku ruských vlád, uvedl, že „dříve Rusko (a SSSR) vedlo vynucené války, když byly ohroženy životní zájmy státu a společnosti“.

Podle generála však nyní vnější hrozby „nejsou v tuto chvíli kritické“ a jedinou hrozbou pro Rusko je degradace života v něm.

„Celkově je zachována strategická stabilita, jaderné zbraně jsou pod dobrou kontrolou, síly NATO neposilují a neprovádějí ohrožující činnosti,“ napsal v dopisu Ivašov.

Ruští velící důstojníci se podle odposlechů jejich komunikace obávají rozsáhlé invaze na Ukrajinu, uvedla stanice CNN. Podle nich by mohla být dražší a komplikovanější, než si prezident Putin a další vůdci v Kremlu představují.

To ale neznamená, že by se stavěli proti případným Putinovým rozkazům, uvedly dva zdroje televize obeznámené s odposlechy. Velkou operaci považují za obtížnou, uvedl vysoký evropský představitel obeznámený s informacemi tajných služeb.

„Z hodnocení, které vidíme, je jasné, že někteří lidé v obranných silách nerozumí plně plánu hry okolo Ukrajiny,“ uvedl. Dodal, že si mnozí z nich myslí, že „je obtížné plán splnit“.

Podle dalšího zdroje obeznámeného s výzvědnou činnosti se zdá, že vysoké velení tyto obavy vyslyšelo. Má to ukazovat vývoj ruských plánů za poslední dva měsíce.

Zatím ale není jasné, kdy a zda vůbec se rozhodne Putin zaútočit a v jaké formě.

Napětí nezmírnilo ani pondělní jednání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a Vladimira Putina.

„Právě teď napětí roste a stoupá i riziko destabilizace,“ řekl Macron, který už před jednáním varoval, aby nikdo nečekal zázrak. „Máme odlišné pohledy a musíme to pochopit a přijmout,“ řekl po jednání Macron.

Odmítl požadavek Moskvy, aby se NATO dále nerozšiřovalo. Zdůraznil, že NATO nebude zavírat nikomu dveře, a dodal, že Švýcarsko nebo Finsko do něj mohou kdykoli vstoupit.

Putin přitom zopakoval tvrzení, že pokud by se Ukrajina stala členem Aliance a rozhodla se získat zpět Krym, znamenalo by to vojenskou konfrontaci mezi Rusem a NATO.

Macron i tak uvedl, že v některých oblastech došlo k posunu: „Už pracujeme na bezpečnostních zárukách, na vybudování nového řádu bezpečnosti a stability v Evropě.“

Putin zopakoval, že ruští vojáci u hranic s Ukrajinou nepředstavují žádnou hrozbu, a žertoval o „ušlechtilé misi“ Macrona, jak ji nazval: „Je tady a mučil mě šest hodin otázkami, zárukami a řešeními.“