Putina v Haagu nebudou soudit ani v nepřítomnosti, dokud bude prezidentem

Stíhání Putina, Mišustina a Lavrova bude podle Euronews povoleno pouze v případě, že budou fyzicky přítomni v sídle tribunálu, který bude nejspíš v Haagu. To je ale velmi nepravděpodobné, protože Rusko nepovažuje invazi na Ukrajinu za zločinnou a v případném stíhání svých nejvyšších představitelů rozhodně nehodlá spolupracovat se Západem.

Soud v nepřítomnosti s Putinem by se mohl konat poté, co současný šéf Kremlu opustí úřad.

Podmínky jsou stanoveny v návrhu dohody, která by poskytla právní základ pro zřízení zvláštního tribunálu v rámci Rady Evropy, organizace pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku. Organizace není součástí Evropské unie, ale blok je do procesu úzce zapojen.

Technické práce na dohodách skončily koncem března během schůzky takzvané „Core Group“ ve Štrasburku, která vytvořila tři samostatné návrhy dokumentů: bilaterální dohodu mezi Ukrajinou a Radou Evropy, statut zvláštního tribunálu a dohodu podrobně popisující řízení zvláštního tribunálu.

Omezení soudního řízení v nepřítomnosti jsou považována za „kompromis“ mezi unijními zeměmi i členskými státy Rady Evropy, uvedla stanice Euronews.

Jakmile Kyjev podepíše zmíněné dohody, bude jejich text předložen k hlasování v Parlamentním shromáždění Rady Evropy. Tam se sejdou zástupci 46 členských zemí – Rusko bylo vypovězeno krátce po zahájení války na Ukrajině.

K ratifikaci dohod bude zapotřebí dvoutřetinová většina. Ta je podle Euronews zaručena již nyní.

Očekává se, že se k iniciativě připojí i demokratické země mimo kontinent, jako je Kanada, Austrálie, Nový Zéland a Japonsko, čímž se rozšíří její legitimita. Postoj Spojených států s ohledem na amerického prezidenta Donalda Trumpa je nejasný.

Naposledy se zločin agrese probíral před soudem během norimberských procesů po druhé světové válce, kdy se hovořilo o „zločinech proti míru“. Podle Mezinárodního trestního soudu (ICC) se trestný čin agrese týká jejího „plánování, přípravy, zahájení nebo provedení“.