Článek
„Alexandr Grigorijevič (Lukašenko) mě požádal, abych vytvořil určitou rezervu příslušníků bezpečnostních sil. A to jsem udělal. Ale také jsme se domluvili, že je nevyužije do té doby, dokud se situace nevymkne kontrole,“ uvedl Putin v rozhovoru.
„Dospěli jsme závěru, že nyní taková potřeba neexistuje, a já doufám, že ani existovat nebude. Proto tuto zálohu nevyužíváme,” poznamenal Putin podle agentury TASS o ruských policejních zálohách.
Kdo je Svjatlana Cichanouská aneb Jak se neznámá žena dostala do čela opozice
Ruský prezident předpokládá, že všechny problémy, které v Bělorusku vyvstaly, se budou řešit klidné v duchu ústavy a zákonů. „Vycházíme z předpokladu, že stávající problémy, které jsou dnes v Bělorusku, se vyřeší poklidným způsobem. Vycházíme z toho, že všichni účastníci tohoto procesu (politické krize v Bělorusku) budou mít dostatek zdravého rozumu, aby se našlo východisku v klidu, bez extrémů. Samozřejmě, že pokud lidé vyšli do ulic, je nutné to brát v potaz, naslouchat a reagovat na to,“ řekl.
Myslím, že bezpečnostní orgány v Bělorusku zasahují dostatečně zdrženlivě.
Putin připustil, že v Bělorusku potíže jsou: „To je očividné, jinak by lidé nevycházeli do ulic.”
Podle něj nejde o to, co se nyní v Bělorusku děje, ale o to, „co si někdo přeje, aby se tam stalo”. „Chtějí ovlivnit tyto procesy a dosáhnout takových řešení, které odpovídají jejich politickým zájmům,” dodal Putin, aniž by zmínil, o koho má jít.
„Mám-li být objektivní, tak si myslím, že bezpečnostní orgány v Bělorusku zasahují dostatečně zdrženlivě. Podle mého názoru se chováme mnohem zdrženlivěji a neutrálnější k událostem v Bělorusku než mnohé jiné země, evropské i Američané,“ doplnil.
Pobouřená opozice
Koordinační rada, kterou vytvořila běloruská opozice ke zprostředkování hladkého předání moci, se proti vytvoření sboru určeného k zásahu v Bělorusku ohradila: „Koordinační rada považuje za nepřípustné, aby se na území Ruské federace či jiného státu vytvořila ozbrojená uskupení určená k nasazení v Bělorusku. Odporuje to mezinárodnímu právu a postoji běloruské společnosti”.
Podle rady lze pasáží obranných smluv o poskytnutí pomoci spojeneckému státu použít jedině v případě ozbrojeného napadení, ale demonstrace v Bělorusku mají „výlučně pokojný charakter”.
V Bělorusku propukly protesty, když bylo oznámeno, že v prezidentských volbách, jež se konaly 9. srpna, opět jasně zvítězil Lukašenko. Mnoho lidí je přesvědčeno, že výsledek byl zfalšován a že ve skutečnosti zvítězila opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská. Do ulic měst včetně metropole Minsku proto vyšly desetitisíce demonstrantů. Speciální policejní síly OMON proti nim v prvních dnech zasahovaly brutálním způsobem. K protestům se postupně přidaly stávky v řadě závodů.
Video zachytilo brutalitu běloruských policistů v antonu
Putin se v části svého čtvrtečního rozhovoru věnovaného událostem v Bělorusku vrátil i k zadržení skupiny 33 Rusů, které běloruští vyšetřovatelé podezírali, že měli v zemi před volbami rozpoutat nepokoje. Podle ruského prezidenta se tito lidé stali oběťmi operace ukrajinských a amerických tajných služeb. Ty je údajně vylákaly do Běloruska, přes které měli cestovat do různých částí světa ke splnění legálních úkolů, pro něž byli najati.
Kreml dává od Běloruska ruce pryč, vojáky nepošle
Zadržení novináři
Běloruská policie ve čtvrtek zadržela v centru Minsku dvě desítky novinářů včetně zpravodajů západních tiskových agentur Reuters a Associated Press a ruské státní agentury TASS. „Novináři byli zadrženi kvůli ověření totožnosti,” řekla agentuře Interfax policejní mluvčí.
Zadržení novináři se podle Reuters chystali sledovat opoziční protesty v centru hlavního města. Policisté jim zabavili jejich telefony a doklady, uvedla agentura.
Policisté odvezli zadržené novináře mikrobusem na jednu z policejních stanic. Mluvčí ministerstva vnitra podle Interfaxu ujistila, že pokud novináři mají v pořádku doklady a akreditace, budou propuštěni.
Jednání šéfů diplomacie
O Bělorusku se jedná i v Berlíně. Ministři zahraničí zemí Evropské unie tam na čtvrtečním neformálním zasedání diskutují, zda zařadit běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka na sankční seznam. Českým novinářům to v německé metropoli řekl šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD).
Ministři nicméně v Berlíně sankční listinu neschválí, neboť jejich jednání je neformální, bude tedy bez závěrů a rozhodnutí.