Článek
Meduza cituje investigativní novináře Mediazony, kteří vycházejí z porovnání pořadových čísel dekretů a celkového počtu prezidentských výnosů, jež byly oficiálně zveřejněny. Každý prezidentský dekret má vlastní pořadové číslo, ať už obsahuje „utajované skutečnosti“ a jeho obsah je neveřejný, či nikoliv.
Podle tohoto zdroje byl počet tajných dekretů za uplynulých 25 let vyšší jen jednou – a sice v lednu 1999 (64 procent), rok předtím, než tehdejší prezident Boris Jelcin svěřil kremelský úřad do rukou Putina.
V březnu loňského roku, krátce po zahájení ozbrojené agrese na Ukrajině, počet neveřejných rozhodnutí dosáhl 54 procent.
Mezi utajovanými listinami jsou podle dřívějších vyjádření kremelského mluvčího Dmitrije Peskova například rozhodnutí o omilostnění odsouzených vězňů účastnících se takzvané speciální vojenské operace (války na Ukrajině). Peskov takto argumentoval, když se jej novináři ptali na počet narukovaných vězňů, které prezident omilostnil.
Neveřejný je také 7. bod Putinova dekretu o částečné mobilizaci ze září 2022 týkající se celkového počtu povolaných mužů.
Ruský prezident již v roce 2015 dekretem utajil údaj o ztrátách mezi ruskými vojáky „v době míru během speciálních vojenských operací“ v souvislosti s ozbrojenými střety na východě Ukrajiny po roce 2014. Uvedl to tehdy Sergej Kirijenko, člen kremelské rady pro lidská práva.
Putinův nový dekret Moskvě umožňuje převzít kontrolu nad cizím majetkem v Rusku
