Článek
Samac byl v lednu 2016 při společné operaci Interpolu a ruské Federální služby bezpečnosti (FSB) zadržen a umístěn do vyšetřovací vazby. Z té následně putoval do domácího vězení, píše Nexta.
V dubnu téhož roku ruská generální prokuratura odmítla Samace vydat do Bosny a Hercegoviny a propustila ho z vazby. Nyní mu Putin osobním dekretem udělil ruské občanství.
List Balkan Insight v dubnu 2016 uvedl, že ruská prokuratura Samace propustila kvůli jeho kritickému zdravotnímu stavu. „Samac přijel do Kurganu na léčení, protože byl vážně zraněn během války v bývalé Jugoslávii,“ uvedla v únoru 2016 v dopise ruské generální prokuratuře tehdejší ruská vysoká komisařka pro lidská práva Ella Pamfilovová (nynější šéfka volební komise).
❗️ Putin granted citizenship to a Bosnian war criminal involved in the killing of civilians
— NEXTA (@nexta_tv) January 9, 2024
Bosnian Serb Ratko Samac, a former Yugoslav army officer and participant in the Bosnian civil war, has been granted Russian citizenship.
Bosnia and Herzegovina sought his extradition on… pic.twitter.com/DoKaMxNHlC
Ve stejném dopise Pamfilovová rovněž zpochybnila nestrannost bosenských soudů a uvedla, že by se Samacovi v zemi nedostalo spravedlivého procesu. „V případě důvodných pochybností o nestrannosti obvinění proti Ratku Samacovi by mělo být jeho vydání odmítnuto,“ napsala tehdy Pamfilovová, která údajně měla obdržet dopis od Samacovy manželky, jež tvrdila, že sám Samac považuje obvinění za „důsledek náboženského a politického pronásledování jeho osoby“.
O tom, že Samac získal ruské občanství, informovala i ruská vládní agentura TASS. Ta o Samacovi ale nepíše jako o válečném zločinci, ale jako o„válečném veteránovi“, a doplňuje, že bývalý důstojník se v roce 1999 přijel léčit do ruského města Kurgan a že byl v tomto jihouralském městě následně na žádost Sarajeva v roce 2016 zatčen. Není jasné, zda se po celých sedmnáct let Samac nacházel pouze v Kurganu.
Masakr v Ključi
Podle dokumentů haagského tribunálu, který se masakrem v Ključi zabýval, dorazily 10. července 1992 do Biljani, městské čtvrti Ključe, jednotky 17. lehké pěší brigády bosenskosrbské armády a policisté z nedaleké vesnice Sanica, kteří se podílely na „blokádě, prohledávání a vyklízení terénu“.
Podle verdiktů haagského tribunálu bylo toho dne v Biljani zabito asi 200 lidí poté, co je vojáci bosenskosrbské armády a policie odvedli z jejich domovů. Mezi oběťmi byli starší lidé, ženy a čtyřměsíční dítě, píše v jiné zprávě Balkan Insight.