Putin spustil obměny v týmu matadorů

Start významných personálních obměn předznamenal loňský odchod Vladimira Jakunina (68) z vlivného postu šéfa ruských železnic.  Přítel Miloše Zemana měl podle listu Kommersant namířeno obsadit křeslo 1. místopředsedy Rady federace, tedy horní komory parlamentu, jenže nakonec oznámil, že se o místo senátora ucházet nebude. „Prezident si cosi rozmyslel,“ komentoval to tehdy v ruském deníku politolog Vladimir Pribylovskij.

V květnu pak Putin překvapivě rozhodl o rozdělení Federální služby RF pro kontrolu narkotik do jiných útvarů a jeho dosavadní spojenec Viktor Ivanov (66) tak přišel o místo. Jmenovec Sergej Ivanov (63) pak v srpnu – údajně na vlastní žádost – opustil post šéfa prezidentské kanceláře. Tento někdejší ministr obrany a bývalý vicepremiér, o němž se čas od času spekulovalo jako o možném příštím prezidentovi, opustil vlivnou funkci a ocitl se na podstatně méně významném postu „zvláštního zástupce pro ekologii a dopravu“.

Výše zmíněná trojice Putinových vrstevníků, kteří stejně jako on řadu let působili nejdřív v sovětské tajné službě KGB, je podle četných komentátorů dokladem o startu obměn v řadách „staré gardy“.

„Požadavky na efektivitu jsou nyní vyšší,“ řekl agentuře Bloomberg politolog Alexej Makarkin s tím, že Putinovým cílem je „dlouhodobé zajištění vlády, přičemž spoléhá na nové lidi a mladou krev“.  K nastupující elitě se naopak počítá například Anton Vajno (44), který Sergeje Ivanova nahradil ve funkci šéfa Putinovy kanceláře. Bývalý diplomat a syn někdejšího šéfa komunistické strany Estonska patří k mladým technokratům, jejichž kariéra začala až po rozpadu Sovětského svazu.

S Putinem, který jej v mocenském žebříčku vytáhl o několik pater výš, spolupracoval už v době, kdy mu coby tehdejšímu premiérovi dělal šéfa protokolu. „Rekonstrukce politické elity byla plánovaná dlouho, nejméně pět let,“ napsala nedávno politoložka Jelena Šestopalovová z Moskevské státní univerzity M. V. Lomonosova v komentáři na webu Russia Direct s tím, že zhoršující se ekonomická situace Ruska nutí Putina zvýšit tlak na efektivitu.

Výměna podle ní trvala delší dobu i proto, že ruský prezident na vysoké posty tradičně vybírá lidi z omezeného kruhu nejbližších, kterým plně důvěřuje. Letos tak povýšili čtyři bývalí Putinovi bodyguardi. Zatímco Viktor Zolotov stanul v čele nově vytvořené Národní gardy, Alexej Djumin, Dmitrij Mironov a Jevgenij Ziničev se stali gubernátory Tulské, Jaroslavlské a Kaliningradské oblasti.  Poslední jmenovaný ale ve funkci vydržel necelý čtvrtrok a počátkem října byl odvolán. Prý na vlastní žádost.

Jeho místo zaujal teprve třicetiletý Anton Alichanov, který dříve působil na ministerstvu průmyslu a obchodu. Rozsáhlé rošády v regionální politice se ale zdaleka netýkají pouze těchto jmen. Jen na konci července se muselo se svými posty rozloučit mimo jiné pět gubernátorů a tři z devíti šéfů federálních okruhů.

V týž den jako Sergej Ivanov oznámil odchod i jeho zástupce – prezidentský vicekancléř Vjačeslav Volodin (52). Muž považovaný za jednoho z nejmocnějších lidí v Putinově okolí však nezmizel v ústraní, ale ohlásil kandidaturu v parlamentních volbách.  „Putin zkoumá, zda je Volodin schopen šéfovat prezidentské kampani v roce 2018,“ řekl listu The Financial Times bývalý kremelský poradce Gleb Pavlovskij ještě před tím, než byl Volodin zvolen šéfem Státní dumy.

Volodin má pověst rázného muže a podle některých komentátorů měl podíl na letos schválené zpřísňující novele protiteroristického zákona, která výrazně zvyšuje pravomoci policie při dohledu nad elektronickou komunikací. Ani on se přitom s Putinem nezná od jeho mládí, až v roce 2001 je představil někdejší premiér Jevgenij Primakov.

Ne všichni Putinovi staří známí ale zažívají ústup z vlivných pozic. Příkladem může být ministr sportu Vitalij Mutko (57), který byl v říjnu povýšen do funkce vicepremiéra. Navzdory tomu, že jej Světová antidopingová agentura v letošní rozsáhlé zprávě označila za klíčového aktéra systematického krytí hromadného dopingu ruských sportovců. Mutko se v Putinově blízkosti pohybuje už od roku 1992.

Někdejší námořník se tehdy krátce po vstupu do politiky stal zástupcem petrohradského primátora a s Putinem o dva roky později spoluorganizoval Hry dobré vůle – první masovou sportovní událost po rozpadu Sovětského svazu.