Hlavní obsah

Putin se stal rukojmím vlastní bojechtivosti, píší Financial Times

Moskva

Taktická vítězství často končí strategickými porážkami a takový osud čeká i Vladimira Putina, napsala v listu Financial Times analytička Lilija Ševcovová z moskevského centra Carnegie. Podle ní se dostal do vleku událostí, které sám rozpoutal.

Foto: Alexei Druzhinin/RIA Novosti/Kremlin, Reuters

Ruský prezident Vladimir Putin

Článek

Zpočátku se kalkulace ruského prezidenta zdály správné: Západ spolkl anexi Krymu a Ukrajinci nekladli velký odpor ze strachu z velké války. V Rusku vybičoval vlastenectví a mohl si dělat nároky na absolutní moc i bez rozpoutání masových represí. Ale tím, že z Ruska udělal válčící stát, rozpoutal Putin procesy, které už sám nemůže zastavit. Stal se rukojmím vlastní sebevražedné politiky.

Nemůže jen tak vystoupit z rozpoutaného válečnictví, aniž by riskoval ztrátu moci. Nyní uzavírá dohody a tváří se jako mírotvůrce, ale příměří má zajistit nový status quo. Kreml dal najevo, že alternativou by bylo další krveprolití. Nehodlá se vzdát okupovaných území a jeho nabídky na urovnání jsou podporovány temnými výhrůžkami země, která stále vlastní jeden z největších jaderných arzenálů na světě.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Opatrný Západ

Západ se neodváží nazvat ruský vpád agresí. Eufemisticky hovoří o „politickém řešení” ukrajinské krize, což znamená, že bude přihlížet k zájmům Kremlu. Summit Severoatlantické aliance ve Walesu ukázal, že NATO není připraveno udělat o moc více než odsoudit Rusko.

Sliby vojenské pomoci Ukrajině, které údajně poskytly některé členské země NATO, nenastolí vojenskou rovnováhu, i když obě strany mají zájem předstírat opak. Západní sankce nedonutí Putina k ústupkům. Západ dokázal, že není připraven vzít Ukrajinu pod svůj bezpečnostní deštník, ani uvést do života mezinárodní závazky, kterými ručil za územní celistvost Ukrajiny. Novorusko, jak se říká území ovládaném proruskými separatisty, se stává realitou. Rozdělení Ukrajiny bude potichu posvěceno zbytkem světa.

Rusové si nebudou chtít utáhnout opasky

Znamená to Putinovo vítězství? Právě naopak. Zase se přepočítal. Myslí si, že může dělat to, co dělávali jiní ruští vůdci před ním: podmaňovat si své poddané tím, že uvede Rusko do stavu neustálé konfrontace s okolním světem. Ale donekonečna omílaná propaganda v ruských televizích nebude fascinovat dlouho. Ruská společnost je ochotna akceptovat pouze krátkou a vítěznou válku. Není připravena na prolévání krve.

Málokdo si přeje zemřít za Putinův režim. Zprávy o stovkách ruských vojáků zabitých na Ukrajině a o jejich tajných pohřbech v Rusku už začaly rozvracet vlasteneckou náladu.

Ševcovová především zmiňuje, že si Rusové brzy všimnou hospodářských problémů. Putin rozbil uspořádání světa po studené válce, které mu umožňovalo hospodářsky spolupracovat se Západem, hlavně v ropě, a přitom nechat ruskou společnost uzavřenou před západními vlivy.

Klesající životní úroveň brzo vyvolá třenice a Rusové se začnou ptát, proč se mají náhle mnohem hůř. Už teď si 37 procent Rusů myslí, že zájmy jedinců jsou důležitější než státní zájmy. Putin není nový Stalin. Nedokáže zmobilizovat Rusy pro Velkou vlasteneckou válku.

Sepratističtí hrdinové do Ruska jen v rakvích

Ironie tkví v tom, že Novorusko se zanedlouho pro ruského prezidenta stane problémem. Kreml si bude muset poradit s těžce ozbrojenými separatisty, rozčarovanými, že se jim nepodařilo zajistit si „stipendia” Moskvy, zatímco doma se začne vzdouvat vlna protestů.

Moskva si bude muset držet své hrdiny od těla. Ti, kdo odvážně bojovali za „ruský svět”, by se brzy mohli pro Putina stát hrozbou, kdyby jim dovolil vstoupit do vlastního Ruska. Ve vlasti jsou vítáni jen v rakvích.

A agrese vůči sousední zemi zajistila, že Ukrajinci vždy budou vzhlížet k Západu.

Související články

Výběr článků

Načítám