Článek
Válka Ruska proti Ukrajině „nezačala v únoru 2022, ale v únoru 2014, kdy Ukrajina získala šanci k rychlé demokratické transformaci“, soudí Matvijčuková. Putin ve snaze zastavit Ukrajince na této cestě okupoval Krym a část Doněcké a Luhanské oblasti v Donbasu na východě Ukrajiny, dodala během přednášky v Kyjevě, o které informovala agentura Interfax-Ukrajina.
Ukrajinské vítězství ve válce podle aktivistky nemůže spočívat jen ve vytlačení ruských vojsk za hranice země a osvobození okupovaných území, ale musí zahrnout i demokratickou transformaci Ukrajiny.
„Nemáme čas odložit tento úkol demokratické přeměny země na dobu, až válka skončí,“ řekla. Zdůraznila, že by nemělo smysl válku vyhrát, ale přeměnit se v další Rusko. Válka se podle ní nevede mezi dvěma zeměmi, ale mezi autoritářstvím a demokracií.
„Putin chce přesvědčit celý svět, a ne jen Ukrajinu, že demokracie, lidská práva a právní stát jsou falešné hodnoty, protože nikoho ve válce nechrání,“ řekla.
Matvijčuková vyzvala také k vyloučení Ruska z Rady bezpečnosti OSN za systematické porušování Charty OSN a rovněž vybídla vytvořit speciální tribunál, který by soudil Putina, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a další podezřelé ze spáchání válečných zločinů.
Rusko podle ní využívá válečných zločinů jako metodu vedení války, aby obyvatelstvo trpělo – a tato krutost má potlačit ukrajinský odpor, ale v tom se Rusko přepočítalo. Potrestáni by měli být nejen všichni Rusové, kteří se válečných zločinů dopouštějí „vlastníma rukama“, ale i vojenské velení a politické vedení Ruska včetně Putina.
Matvijčuková doufá, že nynější generace Ukrajinců je poslední, která musí platit tak vysokou cenu za svobodu, demokracii a lidská práva. „Musíme převzít tuto odpovědnost a nesmíme ji přeložit na naše děti,“ zdůraznila.
Evropský parlament chce speciální tribunál pro ruské zločiny. Dva Češi byli proti
