Putin: Mír bude, až dosáhneme svých cílů

„Mír bude tehdy, až dosáhneme svých cílů. Ty se nemění: denacifikace, demilitarizace a neutrální status Ukrajiny,“ reagoval Putin na jeden z prvních dotazů s tím, že tyto cíle „jsou stále aktuální“. Odmítl, že by ruská armáda chystala druhou vlnu mobilizace, podle šéfa Kremlu v současnosti není nezbytná. Na Ukrajině podle něj bojuje 617 tisíc ruských vojáků.

Zopakoval své oblíbené tvrzení, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ a to, co se děje, „se podobá občanské válce“. „Jihovýchod Ukrajiny byl vždy ruský. Jaká Ukrajina? Oděsa byla vždy ruským městem. Vymysleli si nějaký historický nesmysl. Smířili jsme se s rozpadem SSSR, ale jihovýchod byl pro nás vždy důležitý,“ prohlásil mimo jiné Putin. K respektování územní celistvosti Ukrajiny se přitom Rusko přihlásilo v roce 1994 v Budapešťském memorandu.

Co se týče možné normalizace vztahů s Evropou, Putin opět tvrdil, že toto nezáleží na Rusku, neboť vztahy poničila sama Evropa.

Jako příklad lídrů, s nimiž je Rusko připraveno spolupracovat, jmenovitě zmínil slovenského premiéra Roberta Fica či maďarského premiéra Viktora Orbána. „Nejsou to proruští politici, ale pronárodní,“ řekl na jejich adresu Putin.

V reakci na dotaz novináře z turecké agentury Anadolu ohledně vysokého počtu dětských obětí v Pásmu Gazy Putin označil situaci v této palestinské enklávě za „katastrofu“. Uvedl také, že Rusko na žádost Izraele zvýší dodávky zdravotnického vybavení a léků do Gazy.

Podle něj se jednalo i o tom, že by Rusko otevřelo v Rafáhu polní nemocnici. „Egypt to podpořil, ale (izraelský premiér) Benjamin Netanjahu soudí, že by to nebylo bezpečné,“ dodal.

Rusko-čínskou spolupráci Putin označil za „jednu z podstatných záruk stability ve světě“. A ruskému publiku vysvětlil, proč. „Vidíme snahy Západu zaměřit aktivity NATO na Asii. Táhnou se tam, hrotí situaci,“ prohlásil šéf Kremlu.

Co se týče Američanů v ruské vazbě Paula Whelana a Evana Gershkoviche, v jehož případě se ruský prezident reportérky listu The New York Times nejprve přeptal, zda jde o Rakušana, potvrdil, že jednání o jejich propuštění stále probíhají. „Ale i americká strana nás musí vyslyšet a přijmout rozhodnutí, které bude ruské straně vyhovovat,“ sdělil.

Diskuse se týkala také čistě vnitroruských záležitostí. Ve druhé části tiskové konference Putina lehce zaskočila otázka ze sálu ohledně adekvátnosti sazeb trestního zákoníku v Rusku. Týkala se sice kauzy vydírání po internetu, tazatel ale označil navrhovaný 14letý trest pro pachatelku za „hon na čarodějnice“. „Jaký hon na čarodějnice? Byla snad významnou opoziční představitelkou? Kdo na ni pořádá hon?“ dotázal se spontánně Putin.

Další z řady dotazů se týkal nedostatku vakcín, podle tazatelky nemocnost spalniček vzrostla třistakrát. V regionech chybí očkovací látka už čtyři měsíce, zmínila. Ptala se také, jak ruský farmaceutický průmysl nahradí mnohé jiné chybějící západní preparáty. Putin v odpovědi tvrdil, že nárůst spalniček souvisí s přílivem migrantů, mimo jiné z Ukrajiny.

„Dorazilo přes šest set tisíc dotazů, část z nich se týká vojenské operace na Ukrajině a složité mezinárodní situace,“ avizoval předem Putinův mluvčí Dmitrij Peskov s tím, že to jsou věci, které „občany znepokojují“.

Krátce před přenosem počet dotazů dosáhl dvou a půl milionu. Třídili je experti Celoruské národní fronty (koalice různých ruských veřejných organizací s politickým zaměřením), upozornila agentura RBK.

Kreml letos opět – stejně jako v době pandemie koronaviru – spojil tiskovou konferenci pro média a diskuzi s občany do jediného formátu. Ta běžně probíhá v červnu a trvá několik hodin.

Letošní tisková konference zapadá do prezidentovy předvolební kampaně a je první svého druhu od rozpoutání války na Ukrajině. Loni Kreml obě každoroční mediální akce úplně zrušil.