Článek
Záměr odstoupit od smlouvy INF, kterou v roce 1987 uzavřeli americký a sovětský prezident Ronald Reagan a Michail Gorbačov, ohlásil americký prezident Donald Trump minulý měsíc.
„Navrhuji dnes posoudit naše kroky související s možným odstoupením Spojených států od smlouvy o raketách středního a kratšího doletu,” uvedl Putin podle agentury TASS na poradě s vedením ministerstva obrany o rozvoji ozbrojených sil. „Rozhodnutí Spojených států o odstoupení z uvedené smlouvy nepochybně nemůže zůstat a nezůstane bez odpovědi z naší strany,” pohrozil.
Putin podle agentury Interfax zdůraznil uvedl, že Rusko je nadále připraveno s Američany jednat o otázce, kterou ruský prezident považuje za klíčovou: „Opět zdůrazňuji: jsme připraveni vést dialog s americkými partnery o této klíčové otázce a doufáme, že k tomu (Američané) přistoupí s plnou odpovědností.”
Prezident Donald Trump
Putin připomněl, že když USA v červnu 2002 jednostranně odstoupily od smlouvy o protiraketové obraně Rusko „otevřeně a čestně” prohlásilo, že bude nuceno sáhnout po odvetných opatření, což také udělalo, a tak má nyní ve výzbroji hypersonické střely schopné překonat libovolnou protiraketovou obranu.
Doufá však, že zdravý rozum a pocit odpovědnosti přivede Američany k jednáním s Rusy o strategické stabilitě a posílení kolektivní bezpečnosti; čas k tomu podle něj už dávno dozrál.
Putin již minulý měsíc pohrozil Evropě možnou jadernou odvetou, bude-li souhlasit s případným rozmístěním nových amerických raket po odstoupení Washingtonu od odzbrojovací smlouvy INF z roku 1987. Putin řekl, že pokud Američané nové rakety do Evropy pošlou, odpoví Moskva zrcadlově.
Vypovězení smlouvy INF avizoval Trump 20. října. Tento krok zdůvodnil zjištěním, že Rusko údajně smlouvu porušuje, a že smlouva se nevztahuje na Čínu. Moskva výtky Washingtonu odmítá a varuje před následky.
