Článek
Kvůli koronavirové krizi na VI. celosvětový kongres kozáků za účasti prezidenta Vladimira Putina v ruském Novočerkassku letos nedojde, jedno je ale jisté – vlna kozáckého obrození, které se datuje od počátku 90. let, začíná v Rusku nabírat na obrátkách.
„Po revoluci 1917 byli kozáci vystaveni nejtvrdším možným represím, v podstatě genocidě. Přesto dokázali přežít a uchovat si svou kulturu a tradice. Stát je musí podporovat, zapojit je do vojenské služby a patriotické výchovy mládeže,“ prohlásil před časem Putin a dodal, že „kozácké družiny často dohlížejí na veřejný pořádek efektivněji než policejní orgány“.
Kremelská kozácká strategie 2021–2030
Nová strategie Ruské federace ve vztahu ke kozákům na roky 2021–2030 v podobě Putinova prezidentského výnosu ale pamatuje i na jiná těžiště. Hovoří o zapojení kozáků do obrany země a zajišťování státní bezpečnosti. „Členové vojenských kozáckých organizací mají být aktivně přijímáni do ozbrojených složek, jiných vojsk a vojenských organizací a orgánů.“
Mezi „priority státní politiky“ dokument řadí „zapojení ruského kozáctva do upevňování vztahů s krajany žijícími v zahraničí a přispění k jejich dobrovolnému přesunu zpět do Ruské federace“, spolupráci s kozáctvem sousedních států a zemí SNS. To vše se má dít v součinnosti s ruskými ambasádami a kulturními středisky.
Dokument si dále od kozáků slibuje, že se budou aktivně podílet na předcházení etnických a náboženských konfliktů v Rusku a bojovat proti extremismu.
„Jádro kozáctva tvoří ruský národ a také mnohonárodnostní a multikonfesní povaha tohoto historicky utvářeného společenství,“ píše se v Putinově výnosu, kde se však zmiňují i problémy s extremismem jednotlivých kozáckých organizací.
Problém do značné míry spočívá v nejednotě a roztříštěnosti kozáckých „obščin“. V Rusku jich je v současnosti registrovaných kolem 3500. Kromě toho tam působí celkem jedenáct vojenských kozáckých uskupení.
To vše zastřešuje Všeruská kozácká obec, která spatřila světlo světa v chrámu Krista Spasitele a za posvěcení pravoslavné církve v roce 2018. V jejím čele stojí ataman Nikolaj Doluda, Putinem jmenovaný do funkce do roku 2025. Velí i Kubáňskému kozáckému vojsku. Pochází z ukrajinské Charkovské oblasti, je absolventem Poltavského raketového učiliště a Vojenské akademie se specializací na protivzdušnou obranu.
V únoru 2014 osobně dohlížel na přesun jednotek Kubáňského kozáckého vojska na Krym před referendem o připojení k Rusku, a jak podotýká ruská agentura RBK, podle neoficiálních zdrojů i na zapojení kozáků do bojů na území Doněcké a Luhanské republiky.
„Pokrevní“ versus „jmenovaní“
Celkový počet kozáků v Rusku se odhaduje na sedm milionů, ne všichni jsou ale „potomstvennyje“ neboli pokrevní kozáci, říká Alexandr Agibal, jehož rodokmen je však prý doložený. Na Kubáni řídil místní mládežnickou organizaci s více než sto tisíci členy a letos na podzim se přestěhoval na Sachalin.
„Podle kodexu se kozákem může stát občan Ruské federace starší 18 let, který absolvoval zkušební lhůtu a byl přijat kozáckým sborem,“ řekl agentuře PrimaMedia.