Článek
Jestliže Rusko věřilo, že rychle srazí Ukrajinu na kolena, udělalo podle finského prezidenta velkou chybu v úsudku. „Nikdo se nemůže vyhnout úvahám o podobnosti situace s naší zimní válkou, kdy Sovětský svaz předpokládal, že by mohl vpochodovat do Helsinek během dvou týdnů,“ řekl Niinistö.
Finský prezident také srovnal vůdce nynějšího Ruska a někdejšího SSSR a zmínil, že se oba dopustili stejné chyby. „Autoritářští vůdci Stalin a Putin nevzali v úvahu podstatný faktor - skutečnost, že lidé ve svobodné zemi mají svobodnou vůli a vlastní přesvědčení. A také to, že národ pracující společně představuje velkou sílu,“ uvedl.
Niinistö zmínil i další paralely nynějšího útoku Ruska na Ukrajinu a útoku Sovětského svazu na Finsko z roku 1939: „Další chybou úsudku bylo přesvědčení, že evropský nebo západní soucit s ukrajinským národem by mohl pominout. Stal se pravý opak. Místo toho, abychom cítili jen empatii, hluboce to s Ukrajinci prožíváme. Věc Ukrajiny jsme přijali za svou a a podpora Ukrajiny sílí.“
Zelenskyj poděkoval Česku
Kromě humanitární pomoci začala Ukrajina loni dostávat i zbraně. Ty dostávalo svého času i napadené Finsko - Britové dodali bombardéry Bristol Blenheim i stíhačky Gloster Gladiator, Hawker Hurricane a Brewster B239, munici i velké množství protitankových pušek. Další stíhačky poslali Italové, kteří dodali také skoro 100 tisíc pušek. Finům pomáhaly tisíce dobrovolníků, kteří v případě Švédska dostali i zbraně včetně letadel.
Niinistö nezůstal jen u pouhého srovnání, ale položil i kruciální otázku: „Jak je možné, že geografická hranice protínající Evropu je ve skutečnosti hranicí mezi dvěma naprosto odlišnými světovými názory? Na této straně té hranice je nemožné si ani myslet, že by si národ vůbec dokázal představit zahájení války proti jinému. Na ruské straně hranice je to jinak. Rozdíl je zásadní, ale nakonec se scvrkává na respekt k lidskosti a lidskému životu.“
Právě tento diametrální rozdíl brání řešení zásadních problémů bezpečnosti, uvedl finský prezident, který zmínil ruské požadavky. „V posledních letech se objevily požadavky na evropský bezpečnostní řád – někdy požadující, abychom zachovali ten starý, jindy abychom vytvořili nový. Byly předloženy návrhy na potřebu bezpečnostních záruk. Ale dokud tento zásadní rozdíl v pohledu na svět přetrvává, je těžké najít nějaká věrohodná a trvalá řešení těchto problémů,“ poznamenal Niinistö.
Právě strach z opakování ruské agrese vedl Finy k tomu, aby loni požádali o vstup do NATO.
Klíčový rok pro budoucnost Ruska i světa. Putin promluvil k národu
