Chceme nový světový řád, řekl Putin v očekávaném projevu

„Nezačali jsme takzvanou válku na Ukrajině. Naopak se snažíme ji ukončit. V Kyjevě jsme neudělali státní převrat,“ prohlásil mimo jiné Putin. „Ukrajinská krize není územní konflikt. Rusko je z hlediska území největší země na světě. Nemáme žádné zájmy, pokud jde o dobývání dalších území,“ podotkl šéf Kremlu, za jehož vlády Rusko jednostranně oznámilo připojení poloostrova Krym a poté dalších čtyř oblastí východní Ukrajiny.

„Není to dokonce ani o nastolení regionální geopolitické rovnováhy. Otázka je mnohem širší a zásadnější: bavíme se o principech, na kterých bude založen nový světový řád,“ komentoval Putin nynější počínání Ruska na Ukrajině.

Západ přitom obvinil, že jeho dějiny jsou dějinami „nekonečné expanze“. „Každý, kdo se chová nezávisle, se okamžitě promění v překážku pro západní elity,“ posteskl si Putin s tím, že se to netýká jen Ruska, ale v některých případech i zemí, jako je Čína nebo Indie. „Éra koloniální nadvlády se nevrátí,“ vzkázal západním zemím Putin.

Nedlouho před začátkem projevu zasáhla ruská raketa obchod a kavárnu v obci Hroza v Charkovské oblasti. Zemřelo tam nejméně 49 lidí včetně šestiletého chlapce.

„Stojíme před úkolem vybudovat nový svět,“ řekl také šéf Kremlu během svého projevu. Rusko podle něj překonalo krizi, která vznikla po rozpadu Sovětského svazu, a doufalo, že se připojí ke „spravedlivému světovému řádu“, ale tato připravenost ke spolupráci prý „byla některými nepochopena“ – jako signál, že Rusko je připraveno podřídit se cizím národním zájmům.

„Celé ty roky jsme nejen varovali, že takový přístup vede do slepé uličky, ale zvyšuje i hrozbu vojenského konfliktu. Ale nikdo nás nechtěl poslouchat,“ postěžoval si šéf Kremlu.

Moderátor po projevu Putinovi připomněl jeho výrok z roku 2016, že „hranice Ruska nikde nekončí“, a zeptal se ho, jak mu má rozumět. Šéf Kremlu mu na to odvětil, že v „civilizačním smyslu“ žádné hranice nejsou s tím, že jde o lidi, nikoliv teritorium. „Naše akce na Donbasu jsou primárně kvůli ochraně lidí. To je smysl všech našich činů,“ dušoval se Putin.

Za začátek ukrajinského konfliktu ruský prezident opět označil dění v Kyjevě na přelomu let 2013 a 2014, které označil za „krvavý a protiústavní“ a Západem organizovaný státní převrat.

Západní diplomaté se tehdy snažili krizi urovnat zprostředkováním dohody mezi proruským prezidentem Viktorem Janukovyčem a opozičními demonstranty, kteří ale po střelbě policistů do davu dohodu odmítli a Janukovyče svrhli. Svržený prezident uprchl do Ruska, které vzápětí anektovalo Krym a rozpoutalo povstání separatistů na východě Ukrajiny proti nové prozápadní vládě v Kyjevě.

V únoru loňského roku zahájila Moskva rozsáhlou vojenskou agresi vůči sousední zemi, kterou Putin původně zdůvodňoval snahou o blíže neupřesněnou „denacifikaci“ země. Ukrajina se od té doby s rozsáhlou západní pomocí brání.