Putin je morálně pevný, pracovitý a svědomitý, stojí v posudku KGB ze 70. let

„Soudruh Putin neustále zvyšuje svou ideově politickou úroveň. Aktivně působí v síti stranického školení. Neustále zdokonaluje své profesní mistrovství,“ praví se v charakteristice vydané komsomolskou organizací správy KGB na budoucí hlavu státu.

„Během práce v orgánech státní bezpečnosti se V. V. Putin ukázal jako výkonný, disciplinovaný a svědomitý spolupracovník. Morálně pevný. U soudruhů v práci má zaslouženou autoritu,” dodává posudek. Oceňuje, že Putin se ve volném čase věnuje organizační práci a sportu, dosáhl mistrovské úrovně v judu a sambu a v roce 1976 vyhrál mistrovství Leningradu.

Dokument vyvolal okamžitě velkou pozornost, jak však řekla hlavní archivářka Anna Zyková agentuře RIA Novosti, nelze ho přeceňovat: „Tento dokument nikdy nebyl utajený, jak dříve napsala některá média. Je to obyčejný komsomolský posudek. Vladimir Vladimirovič Putin sloužil v KGB, byl komsomolcem a chtěl se stát kandidátem Ústředního výboru KSSS. Aby se tak stalo, byl z místa zaměstnání poslán doporučující posudek.“

Hodnocení Putina archiv představil na výstavě věnované 90 letům své existence. Její součástí jsou i dokumenty týkající se dalších význačných představitelů, kteří zanechali v Petrohradu svou stopu: sovětských maršálů Michaila Tuchačevského, Georgije Žukova a Leonida Govorova, režiséra Georgije Tovstonogova, prvního kosmonauta Jurije Gagarina i dalších.

Putin začal pracovat v KGB po studiu práv v Leningradu v roce 1975, kde se okamžitě stal členem místní buňky Komsomolu a u leningradské správy tajné služby pracoval do roku 1984. Spolu s ním ve „Velkém domě”, jak se místnímu sídlu KGB přezdívalo, působili pozdější prezidentovi spolupracovníci Viktor Čerkesov, Viktor Ivanov, Nikolaj Patrušev, Alexandr Bortnikov či Georgij Poltavčenko. V letech 1985 až 1990 Putin, již v hodnosti majora, sloužil jako příslušník zahraniční rozvědky ve východním Německu. V roce 1991 KGB opustil, připomněl server Newsru.com.

Dodal, že se traduje, že na jaře 1999, tedy ještě za Putinova předchůdce v prezidentské funkci Borise Jelcina, v Kremlu přemýšleli, komu by se měl příští ruský prezident podobat. Údajně vyhrály tři osobnosti: maršál Žukov, televizní rozvědčík Max Otto von Stierlitz v podání herce Vjačeslava Tichonova a další hrdina z televizního seriálu, policista Gleb Žeglov v podání Vladimira Vysockého. „Ať tomu tak skutečně bylo, anebo nikoli, rysy připisované těmto hrdinům se později v mnohém staly příznačnými i pro obraz prezidenta Putina,“ poznamenal Newsru.com.