Článek
Informaci o případném propuštění na kauci Právu potvrdil otec mechanika Pavel Tydlačka, který syna ve vazební věznici navštívil toto úterý. „Očekávám, že zvítězí zdravý rozum. Že se někdo v Chorvatsku probudí a uvědomí si, co za absurditu vyrobili. Stíhají někoho, kdo pod tlakem v určité situaci o půlnoci a osamocen udělal něco, co bylo bohužel na chorvatské poměry standardní. Přitom našeho syna posuzují, jakoby byl nějaký zločinec,“ řekl Tydlačka.
Podle něj mechanik neudělal nic špatného. Celníci údajně vyžadovali peníze nebo drobné pozornosti v podobě triček či piva při každém přejezdu přes chorvatské hranice již několik let.
S rodinou se viděl po devíti dnech vazby
O svém synovi neměli rodiče ze Vsetína dva dny po jeho zatčení vůbec žádné informace. Poprvé se jim krátce ozval v úterý při převozu z policejní cely do vazební věznice, když se mu do ruky dostal mobilní telefon kamaráda Jana Škalouda. „Zadrželi mě kvůli korupci. Byl jsem půldruhého dne v nějaké díře, kam bychom si u nás doma neschovali ani brambory na uskladnění, aby nám nezplesnivěly,“ uvedl svému otci.
Otec zatčeného mechanika Pavel Tydlačka už si v bodech sepisuje, jak pokračuje kauza zatčení jeho syna Jana.
První shledání zajistila až chorvatská právnička, kterou si rodina najala, po devíti dnech od zatčení. Do Rijeky proto zamířili nejen jeho rodiče, ale i přítelkyně Andrea. Každý z nich mohl s Janem pohovořit čtvrt hodiny přes sklo a telefon. „Honza je, zdá se, v pohodě. Konečně se mu dostávají informace, že se kolem něj něco děje. Dívá se na to tak, že se jeho kauza rychle vyřeší a zatím stále počítá s tím, že všichni odjedeme 4. června na plánovanou dovolenou do Rakouska,“ snaží se být optimistický jeho otec.
Oblečení Janovi půjčili spoluvězni
Jan svému tátovi popsal život v chorvatské vazbě. Na pokoji je s dalšími čtyřmi Chorvaty, kteří byli obviněni za různé trestné činy, od krádeže až po prodej drog. „Denně má dvouhodinovou procházku po dvoře věznice. S vězni hrají ping pong, basketbal a domino, což je v tamních podmínkách nejoblíbenější hra,“ popsal Pavel Tydlačka. Dozorci však mladému mechanikovi neumožňují přístup k tisku nebo k českým knihám, které mu přivezli rodiče.
„Když jsem se ptal, jak tam vaří, říkal, že mu moc nechutná. Ale dodal, že na výběr z více menu nemá. Několik dní musel trávit na celách v oblečení, ve kterém jej zadrželi. Nedostal se ani k osobním věcem, které mu poslal závodník Tonda Tlusťák. Při setkání mi ale řekl krásnou věc, a to že i mezi vězni jsou slušní lidé. Půjčili mu oblečení. Měl na sobě i cizí trenýrky,“ uvedl otec.
Zároveň Jan svému tátovi popsal, jak došlo k jeho zadržení v noci na pondělí. „Celníci jej v noci zastavili na hranicích a nastala přesně situace, na kterou jej upozorňovali kolegové. Celníci začali jeho vůz s přívěsem důkladněji zkoumat. Jakmile zjistili, co veze, začali mu tvrdit, že musí na hranicích dvanáct hodin počkat, než přijede jejich šéf. A to podle mého názoru byla zcela jasná situace, která ze strany celníků směřovala ke korupci. Prostě si tímto způsobem řekli o peníze, jak to v této zemi doposud vždy bylo,“ sdělil s mírným rozčílením Pavel Tydlačka.
„Mám z Chorvatska úplně stejné zkušenosti. Celníci vyrobí problém, sdělí vám jeho řešení a vy když nesouhlasíte, tak řeknou, že musíte počkat, až za dva dny přijede jejich velitel a že si zatím máte sehnat ubytování poblíž. Honza se v daný okamžik choval racionálně, jeho úkolem bylo dovézt vůz do Rijeky do dějiště automobilových závodů a snažil se situaci vyřešit. A reakce byla taková, jaká byla,“ dodal.
Otec: Syn už ví, kam nepojede na dovolenou
Sám Pavel Tydlačka je proti uplácení. „Na druhou stranu ale nebyl postup takový, že by Češi sami od sebe v minulosti začali celníkům nabízet kartóny cigaret a piva nebo peníze. Ta situace musela být vyvolána postupem konkrétních lidí - celníků. A bohužel se tato praxe na chorvatských hranicích zažila. i když ne všichni jsou stejní,“ podotkl mechanikův otec.
Jeho syn mu v závěru setkání řekl, že už je s Chorvatskem navždy vypořádán. „Už přesně ví, kam nikdy nepojede na dovolenou,“ dodal Tydlačka, který se nyní ani nemůže soustředit na práci. „Moje žena je na tom stejně, ve vazební věznici se rozplakala a už několik dní nespí, je z toho psychicky špatná. Já sám v práci odvádím jen poloviční výkon,“ doplnil na závěr otec.