Puč na Ukrajině, nebo boj s oligarchou?

Podle nezveřejněných audionahrávek, která mělo získat ukrajinské vedení, prý ruští a ukrajinští představitelé probírali zapojení Achmetova do převratu, což by jim mělo „přinést miliardu dolarů“.

Zelenskyj sice uvedl, že o tom možná Achmetov ani neví, a poznamenal, že se s ním rád sejde v sídle prezidenta, jeho jméno ale do souvislosti s pučem dal.

Achmetov se proti nařčení okamžitě ohradil. „Informace, které zveřejnil Volodymyr Zelenskyj v pokusu vykreslit mě jako účastníka nějakého puče, jsou naprostá lež. Jsem pobouřen šířením této lži, bez ohledu na to, jaké má prezident motivy. Moje pozice byla a je jasná a definitivní - jsem pro nezávislou demokratickou Ukrajinu zahrnující Krym a mou rodnou oblast Donbas. Jako ukrajinský občan, největší investor v zemi, největší plátce daní a největší zaměstnavatel budu pokračovat v obraně svobodné Ukrajiny, svobodné ekonomiky a svobody projevu,“ vzkázal.

Že by se Achmetov spojil s Moskvou a jí podporovanými separatisty, je nepravděpodobné, neudělal to ani v roce 2014, kdy separatisté ovládli část východu Ukrajiny a zmocnili se tam i Achmetovových podniků. Nejbohatší ukrajinský oligarcha pak otevřeně podporoval vládní síly, které proti nim bojovaly.

Zelenskyj letos v březnu zahájil tažení proti oligarchům. Uvedl, že jejich podvody už nebude tolerovat. To zopakoval i v pátek v mezinárodně méně sledovaném vyjádření. „Zdá se mi, že je špatné budování státu ve státě,“ poznamenal.

Popsal i to, jaké mají oligarchové páky: „Když ti něco nevyhovuje, můžeš přerušit dodávku kyslíku vládě nebo nějakému ministerstvu, vyhrožovat, že zítra bude energetická krize, a například přestat dodávat teplo tomu či onomu domu či vesnici.“

Proti tomuto postupu se zároveň ohradil: „Nemáte právo vydírat společnost, vydírat ukrajinský lid. Naopak, za přerušení dodávek tepla by měl být odpovědný jak stát, tak vy - jsme v tom spolu.“

I když nikoho nejmenoval, bylo jasné, že šlo o Achmetova, jehož majetek je větší než součet majetků dalších tří nejbohatších oligarchů a který mluvil o energetické krizi a možném přerušení dodávek tepla.

Achmetovova společnost System Capital Management (SCM) vlastní i největší ukrajinskou energetickou společnost DTEK.

Vláda dluží značné sumy dceřiné firmě DTEK Renevables, která pokrývá čtvrtinu dodávek energie z obnovitelných zdrojů v zemi. Všichni výrobci energie z obnovitelných zdrojů mají od státu dostávat peníze, jenomže je nedostávali, protože je vláda neměla jak zaplatit. V listopadu kvůli tomu vydala státní energetická společnost Ukrenergo eurové dluhopisy za 825 milionů dolarů, z kterých zaplatila všem kromě společnosti DTEK Energo, která měla nárok na 115 milionů dolarů.

DTEK, která kontroluje 80 procent těžby uhlí v zemi, je namočena v kauze Rotterdam+. Při dodávkách uhlí si účtovala náklady, které jí nevznikaly. Od roku 2014 se v zemi nově stanovily náklady na uhlí podle ceny na burze v Rotterdamu, ke kterým se připočítala cena dopravy na Ukrajinu. Tu si DTEK začala účtovat od roku 2016, i když uhlí neputovalo z Rotterdamu, ale z ukrajinských dolů do ukrajinských elektráren. Schéma bylo zrušeno v roce 2019.

Detektivové protikorupčního úřadu NABU podali trestní oznámení na šest lidí, kteří schéma zavedli. Achmetov se snaží procesu všemi způsoby zabránit a tvrdí, že se jeho firmy ničeho nedopustily. Takto získané peníze ale použily ke splácení úvěrů po oslabení měny po roce 2014, k němuž došlo po Majdanu, ruské anexi Krymu a propuknutí války na Donbasu.

„Řekli jsme Zelenskému, že pomůžeme, kde můžeme. Ale pokud začne dělat hlouposti, vést zemi špatným směrem, budeme proti vám,“ sdělil listu Ukrajinska pravda člověk z Achmetovova okruhu a dodal: „Zákon o oligarších jde špatným směrem. My ho nemůžeme podpořit, budeme proti vám.“

V Achmetovem vlastněné stanici Ukrajina 24 poté začalo přibývat výpadů proti stávající vládě jak ve zpravodajství, tak v politické talk show Slavika Šustera. Od té doby popularita Zelenského v předvolebních průzkumech začala klesat.

Zelenskyj v pátek řekl, že „média vlastněná DTEK nejsou o svobodě slova, ale bojují se mnou kvůli zákonu o deoligarchizaci“.

Achmetov následně řekl, že bude bojovat, „aby nebyly na Ukrajině autoritářství a cenzura“.

Zelenskyj letos nechal zakázat média patřící jeho hlavnímu politickému soupeři, proruskému politikovi Viktoru Medvedčukovi, který je aktuálně v domácím vězení a čelí obvinění z vlastizrady. Důvodem bylo, že je jejich program proruský. Kanál 112 lze nyní sledovat jen přes satelit.

Otázky také vyvolává konec anglojazyčných novin Kyiv Post, které přestaly vycházet 8. listopadu proto, že jejich nový majitel Adnan Kivan, který je koupil před třemi lety, nenechal redakci volnost. Původně přitom plánoval, že Kyiv Post bude vycházet i tištěný v ukrajinštině.

Podrobnosti o plánu na údajný puč zatím známé nejsou. Nevyjádřil se k nim v pondělí na tiskové konferenci ani ministr zahraničí Dmytro Kuleba, když hovořil o hybridní válce vedené Ruskem proti Ukrajině. Pravil, že se informace tajných služeb dále zkoumají a že by vláda měla brzy oznámit více.

V pondělí večer však Zelenskyj oznámil, že vyhodil šéfa kontrarozvědky ukrajinské tajné služby SBU Oleksandra Rusnaka, kterého sám jmenoval před dvěma lety. Důvod propuštění nezveřejnil, ale v pátek uvedl, že se stydí, že ukrajinská kontrarozvědka nepostupovala profesionálně, když do země pronikali příslušníci ruské žoldnéřské skupiny Wagner.

Dlouholetý zpravodaj serveru BuzzFeed na Ukrajině Christopher Miller se pokusil získat informace o tom, co zachycují odposlechy. Na Twitteru uvedl, že za plánem převratu stojí příslušník ruské tajné služby FSB Vasyl Vasylovič Laptěv a tři bývalí zaměstnanci ukrajinského ministerstva vnitra, kteří jsou nyní na Krymu. Mimo jiné má jít o bývalého šéfa kontrarozvědky Vasyla Hrycaka, kterého nahradil Rusnak. Protikorupční úřad NABU Hrycaka v roce 2019 obvinil ze zrady a špionáže.

Dalším spiklencem měl být Eduard Fedosov, který stál v čele policie v Poltavské oblasti. Fedosov redaktorovi Ukrajinské pravdy vše popřel s tím, že je v Kyjevě.

Podle Millera se kvůli nahrávkám Zelenskyj obrátil na Spojené státy, jež jsou znepokojené dalším soustřeďováním ruských jednotek u ukrajinské hranice.

Zelenskyj však paradoxně v pátek uvedl, že ale nejde o větší množství vojáků než na jaře, a zdůraznil: „Naše hranice máme pod plnou kontrolou a jsme plně připraveni na jakoukoli eskalaci.“