Článek
Po sečtení hlasů ze 70 procent okrsků vedl zhruba s 53 procenty hlasů vládnoucí Gruzínský sen, uvedla před desátou hodinou večerní místního času (20:00 SELČ) volební komise. Opoziční Sjednocené národní hnutí podle lídra neuznalo výsledky volební výsledky, lídr opoziční Koalice za změnu je prohlásil za ústavní puč.
Bezprostředně po skončení voleb v osm hodin místního času (18:00 SELČ) uváděly provládní televize na prvním místě vládní stranu Gruzínský sen. Podle průzkumu televize Imedi strana, která se přiklání k Rusku a kterou opozice obviňuje ze zavádění autoritářských praktik, měla získat 56 procent hlasů.
„Jde o ojedinělý případ ve světě, kdy ta samá strana dosáhla takového úspěchu v tak obtížné situaci,“ uvedl někdejší gruzínský premiér Bidzina Ivanišvili a zakladatel vládní strany jen několik minut po uzavření volebních místností. Jeho strana je u moci 12 let.
Oproti tomu průzkum amerického institutu Edison Research ukazuje na vítězství uskupení Koalice pro změnu tvořené čtyřmi proevropskými stranami. Ty měly zatím dohromady získat 51,9 procenta hlasů oproti 40,9 procenta hlasů vládnoucí strany.
„Evropská Gruzie vítězí s 52 procenty navzdory pokusům výsledky voleb zmanipulovat,“ uvedla proevropská gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová na sociální síti X.
Nepokoje a porušování pravidel
Volby doprovázelo porušování pravidel, hlášeny byly rovněž násilnosti. Proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová nepokoje odsoudila. „Chci upozornit na velmi znepokojivé násilné incidenty u různých volebních místností,“ cituje agentura AFP příspěvek Zurabišviliové na sociálních sítích.
Gruzínská média informovala například o tom, že u volební místnosti na kraji Tbilisi propukla rvačka, do které se zapojily desítky lidí. Střetli se v ní stoupenci vládnoucí proruské strany Gruzínský sen s volebními pozorovateli.
Gruzie je od loňského roku kandidátem na členství v EU, ale proces je v současné době pozastaven kvůli některým kontroverzním zákonům, které vláda prosadila.
Gruzie od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vystupovala jako prozápadní země a krátce po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 požádala o členství v EU. Její vztahy se Západem se však v poslední době zhoršily.