Článek
Město se tak stává prvním ve Spolkové republice, které po příjemcích občanského příspěvku, tedy příjmu (standardní sazba zpravidla 502 eur – 12 628 korun) dříve známého jako Hartz IV., požaduje, aby pracovali. V opačném případě hrozí pokuta, připomíná list Bild.
Na svém posledním zasedání před přelomem roku městská rada ve Schwerinu hlasovala o tom, zda by příjemci občanských příspěvků měli mít povinnost aktivit pro neziskové organizace (spolky, školky, školy). Výsledek: 24 hlasů pro, 16 proti, jeden se zdržel hlasování.
Návrh podmínit peníze od státu prací pro komunitu vzešel od protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), která však chtěla pracovní povinnost pouze pro žadatele o azyl. Konzervativní křesťanská demokracie (CDU) návrh rozšířila na všechny příjemce dávek – a dosáhla jeho schválení.
Uprchlíci v Německu odmítli uklízet po povodních. Zkrátí jim dávky
„Ti, kdo pobírají dávky, pro ně musí také něco udělat, něco společnosti vrátit. Je zarážející, že se to dosud neuplatňovalo lépe. Příjemci občanských dávek za to často příliš dlouho nic nedělají,“ řekl Bildu Gert Rudolf, šéf parlamentní frakce CDU.
Durynský model jako příklad
Vzorem se stal úspěšný model okresního správce Christiana Herrgotta (CDU) v durynském okrese Saale-Orla. Ten využil do té doby opomíjené možnosti, že podle §5 zákona o dávkách pro žadatele o azyl mohou být lidé žádající o ochranu, kteří jsou schopni pracovat a žijí ve společném ubytování, povinni vykonávat v omezeném rozsahu veřejně prospěšné práce.
Za poslední rok zaměstnal v průměru 130 žadatelů o azyl za 80 centů (20,12 koruny) na hodinu. Každý čtvrtý má nyní práci na plný úvazek. Třinácti odmítnutým žadatelům správce snížil příjem ze 460 (11 571 korun) na 240 eur (6 037 korun). Šest uchazečů o život ve Spolkové republice opustilo okres nebo se skrylo.
Na základě zkušeností z Durynska Rudolf očekává, že počet lidí s nárokem na dávky se znatelně sníží i ve Schwerinu a že tím poklesnou náklady města „K vedlejším účinkům patří rychlejší integrace a lepší jazyková vybavenost,“ nepochybuje.
Starosta Schwerinu hlasoval proti
Rico Badenschier, schwerinský starosta za sociální demokracii (SPD), hlasoval proti návrhu. Personální a finanční výdaje označil za příliš vysoké.
Podle vedení města dostávají příjemci občanského příspěvku jedno až dvě eura na hodinu. Refinancovat však lze pouze tzv. příspěvek na další výdaje ve výši 80 centů, který pobírají žadatelé o azyl.
Nicméně podle usnesení musí nyní starosta Badenschier ve spolupráci s úřadem práce vytvořit pracovní místa pro „zaměstnatelné příjemce dávek, zejména uznané žadatele o azyl“.
To znamená, že povinnost pracovat se poprvé vztahuje i na ukrajinské migranty, kteří na rozdíl od mnoha jiných uprchlíků (včetně Syřanů) pobírají ihned občanský příspěvek.
„Skutečnost, že má někdo na autě poznávací značku UA, by neměla být jediným důvodem pro příjem občanských dávek,“ řekl Bildu Rudolf.
Podle Rudolfa spolková vláda zvýšením příspěvku na občana snížila atraktivitu práce. „Tuto chybu je třeba naléhavě napravit. Mnoho podniků zoufale hledá pracovní sílu. Proto je zapotřebí více pobídek k práci,“ řekl podle webu focus.de.
Celkem 63 procent ze všech lidí, kteří by mohli v Německu pracovat – a pobírají přitom sociální dávky – tvoří osoby s migračním pozadím. Jejich podíl na německé populaci je přitom pouze 29 procent. Řečí absolutních čísel: ze zhruba 3,9 milionu příjemců této podpory je 2,5 milionu těch, kteří mají „migrační pozadí“. Tedy mají alespoň jednoho rodiče cizince.
Německé okresy snižují dávky migrantům, kteří odmítnou pracovat
