Článek
Sestra se starala o jednu z obětí eboly ve Španělsku. V Madridu zemřeli dva muži, kteří se nakazili během svého pobytu v Libérii a Sieře Leone. První oběť zemřela v srpnu, druhá v září. [celá zpráva]
Právě o druhého muže - španělského duchovního - měla sestra pečovat.
Původ nákazy, kterou potvrdilo španělského ministerstvo zdravotnictví, ale zatím oficiálně potvrzen nebyl.
Úřady monitorují dalších 30 zdravotníků, kteří přišli s nakaženými do styku.
Je to první potvrzení nákazy v Evropě, veškerá dosavadní podezření na ebolu se nepotvrdila. Opakovaně ho například měli v Německu a Francii. Vědci přitom v neděli varovali, že je jen otázkou času, než se dostane na starý kontinent.
Předpověděli, že je na výskyt viru ve Francii do tří týdnů je 75procentní šance. V případě Velké Británie je pravděpodobnost jen o něco nižší - 50procentní. "Je to skutečně loterie," řekl k tomu Derek Gatherer z Lancasterské univerzity.
Nákaza se už dostala i do Spojených států.
Současná epidemie eboly je nejhorší v dějinách. V západní Africe jí podlehlo 3400 lidí a více než 7000 dalších se nakazilo.
| Ebola je smrtelné virové onemocnění patřící do skupiny krvácivých horeček, kam patří i marburská horečka. Mortalita činí v závislosti na kmeni padesát až devadesát procent. Nejnebezpečnější je Ebola Zaire. |
|---|
| Filovirus eboly byl poprvé zjištěn v roce 1976. Nemoc dostala jméno podle řeky Ebola v Demokratické republice Kongo (tehdejší Zair). |
| Nemoc se projevuje vysokými horečkami, bolestmi svalů i kloubů a bolestmi břicha. Časté je zvracení a prudké průjmy i krvácení do trávicího traktu a nakonec ze všech tělesných otvorů. Těžce jsou poškozeny vnitřní orgány, zejména játra. |
| Lék proti nemoci neexistuje, virus nereaguje na léčbu interferonem ani na virostatika. Důležité je zabránit ztrátě tekutin a snižovat krvácivost pomoci koagulantů. |
| Epidemie byly zaznamenány v Demokratické republice Kongo, v Gabonu, v Súdánu a v Ugandě i v Pobřeží slonoviny a naposled v Guineji. |
| Virus se přenáší mezi nemocnými při těsném kontaktu, zejména pomocí slin nebo krví. |
| Předpokládá se, že se lidé nakazí, když pojídají divoká zvířata, která jsou přenašeči viru. Spekuluje se, že rezervoárem mohou být netopýři. Virus se přináší na primáty, nejčastější je u šimpanzů požírajících maso, i na psy, u nichž se nemoc nevyvine, a na prasata, u nichž nemoc propuká. Kromě přenosu blízkým kontaktem se u zvířat nevylučuje ani přenos vzduchem. |