Článek
Ještě hůře je na tom důvěra v německé politické strany. Zatímco v roce 2020 uvedlo 29 procent Němců, že tamním politickým stranám důvěřuje, o rok později to byla už jen pětina dotázaných a podle nejnovější sondáže pouze 9 procent.
Reprezentativního průzkumu Körberovy nadace, který v červnu a červenci provedla společnost Policy Matters, se zúčastnilo 1113 dospělých respondentů. Zhruba 90 procent z nich uvedlo, že je pro ně důležitý život ve svobodě, rovnost před zákonem, právo na svobodu projevu a svobodné volby.
71 procent dotázaných ovšem uvedlo, že vedoucí osobnosti v politice a v médiích žijí ve svém vlastním světě, ze kterého shlížejí dolů na zbytek populace. 46 procent Němců si také myslí, že jsou v zemi spíše nebo zcela nespravedlivé poměry.
Chtěli by se více angažovat
Podle průzkumu, na který odkazuje Welt, by se do důležitých rozhodnutí v zemi chtělo zapojit více než 86 procent Němců, a to zejména co se týče komunální úrovně (93 procent) a zemské úrovně (91 procent).
Zároveň ale více než polovina respondentů (56 procent) odpověděla kladně na otázku, zda jsou k řešení problémů potřeba politici, „kteří mají více moci a vůle prosadit se, aby mohli rozhodovat rychle a důkladně“.
Sven Tetzlaff z Körberovy nadace považuje výsledky za znepokojivé. Znamenají podle něj, že se důvěra Němců v demokracii a její instituce ocitla „na šikmé ploše“.
„V kombinaci s ekonomickými obavami je to znepokojující vývoj,“ uvedl Tetzlaff, podle kterého polovina respondentů pochybuje o tom, zda je Německo připravené na transformační úkoly, které před ním stojí.
„To zjevně zpomaluje potřebnou ochotu lidí ke změnám, aby se mohli vyrovnat s velkými výzvami,“ uzavřel.
Německá vláda schválila omezenou legalizaci marihuany
