Článek
Potratové předpisy v Polsku patří k nejpřísnějším v Evropské unii a někteří lékaři je ani v povolených případech nechtějí provádět s odvoláním na své přesvědčení.
Portál deníku Gazeta Wyborcza připomněl, že nedávno začalo platit nařízení, podle kterého nemocnice financované z veřejných zdrojů musejí potraty provádět. Musejí si poskytované služby zorganizovat tak, aby alespoň jeden z lékařů mohl u pacientek provádět potrat.
Umělé přerušení těhotenství je v Polsku povoleno jedině tehdy, když gravidita ohrožuje život nebo zdraví ženy nebo je následkem trestného činu. Případy, kdy zdravotnická zařízení odmítají provést potrat, kontroluje Fond národního zdraví (NFZ), z něhož je financována veřejná zdravotní péče.
Portál Notes from Poland uvedl, že nemocnice, které nové nařízení nedodrží, mohou dostat pokutu ve výši dvou procent hodnoty smlouvy s NFZ, v nejhorších případech o kontrakt mohou přijít úplně. NFZ neprovádí plošné kontroly nemocnic, prověrky se týkají zdravotnických zařízení, na něž si pacientky stěžovaly.
Interrupce přispěly k vítězství polské opozice ve volbách. V koaliční smlouvě ale nejsou
Nemocnice v Pabianicích s uloženou pokutou nesouhlasí a hodlá se proti ní odvolat. Její ředitel Adam Marczak listu Gazeta Wyborcza řekl, že v tomto zařízení lékaři potraty v podmínkách stanovených zákonem provádějí. Stížnost se podle něho týká jedné pacientky, které lékař interrupci udělat odmítl, protože mu nedodala kompletní zdravotní dokumentaci potvrzující, že má na legální potrat nárok.
Potratové předpisy byly v Polsku zpřísněny za předchozí národněkonzervativní vlády pod vedením nyní opoziční strany Právo a spravedlnost. Koaliční kabinet Donalda Tuska, který se ujal moci loni v prosinci, slibuje jejich zmírnění. Postup v této věci je ale pomalý kvůli neshodám v koalici, v níž se sešli jak konzervativní lidovci, tak Levice, která má tradičně k interrupcím liberální přístup.