Článek
Nobelův výbor se skládá z pěti členů, které volí na šestileté období norský parlament. V čele porotců stojí bývalý norský sociálně demokratický premiér Thorbjörn Jagland. Proti Obamovu ocenění prý byly konzervativní politička Kaci Kullmanová-Fiveová, socialistka Agot Vallaová a Inger-Marie Ytterhornová z krajně pravicové Strany pokroku.
Ytterhornová považovala udělení ceny Obamovi osm měsíců po jeho nástupu do úřadu za předčasné a příliš riskantní. Vallaová poukazovala prý zase na pokračující válku v Afghánistánu. "Očekávala bych víc diskuse, především ve vztahu k válce v Afghánistánu, kterou považuji za problematickou," řekla Vallaová listu Bergens Tidende. Ytterhornová americkým médiím zas řekla, že podle jejího názoru Obamu ocenění příliš netěší. Práce Nobelova výboru a jeho rozhodování jsou přísně tajné. Vyjádření o činnosti jsou tedy naprosto ojedinělá, podotkla DPA.
Za tím, že se porotci nakonec na Obamovi dohodli, prý stojí šéf výboru Jagland. Podpořila ho údajně jeho stranická kolegyně, sociální demokratka Sissel Ronnebeková. Předseda poroty zdůvodnil rozhodnutí tím, že Obama své světové politické cítění v krátké době masivně změnil ve prospěch dialogu, spolupráce a odzbrojení. Výběr laureáta před pár dny veřejně hájil. Americký prezident cenu převezme 10. prosince v Oslu.
Výbor Obamu ocenil za "mimořádnou snahu o posílení mezinárodní diplomacie a spolupráce mezi národy". Cenu mu přiřkl i za to, že dává lidem "naději na lepší budoucnost" a že "vytvořil nové ovzduší v mezinárodní politice". Rozhodnutí vzbudilo smíšené reakce. Kromě pochvalných hlasů se ozvalo i mnoho kritiků, podle nichž Obama za své krátké působení ve funkci konkrétních výsledků nedosáhl.
