Protesty v Bělorusku pokračují, obětí může být pět

V divadle Janky Kupaly v Minsku se v úterý konalo setkání zástupců divadla s ministrem kultury Jurijem Bondarem. Přijel tam na žádost divadelníků, kteří se vzbouřili, protože byl v pondělí odvolán jejich ředitel.

Ministr čelil výtkám divadelníků, že televize o situaci v zemi lže. U divadla se sešlo asi pět set lidí. Jedna žena ukázala ministrovi záznam z rozhánění demonstrace, kde byla slyšet střelba. Odpoledne se čekají krátké protesty v továrnách při střídání směn, uvedl server tut.by.

V pondělí procházely Minskem tisíce odpůrců běloruského prezidenta, které neuspokojil vágní příslib nových voleb po přijetí nové ústavy.

Sešli se před budovou televize, jejichž 600 zaměstnanců se přidalo ke stávce. Pochodovali ke dvěma detenčním centrům a požadovali u nich propuštění vůdců opozice i zadržených demonstrantů. Skandovali hesla „Svobodu!„ a „Před tribunál!”

Během protivládních demonstrací bylo v posledních dnech zadrženo na 7000 lidí. Ministerstvo vnitra ale uvedlo, že nyní je zadržováno jen 122 osob.

Cely jsou přeplněné, uvedl zadržený běloruský lékař Sjarhej Bojko, který tam strávil několik dní: „V první cele, kde jsem strávil noc, bylo 30 až 35 lidí. Cela je určena pro šest osob.“

Podle ruského opozičního serveru Novaja gazeta se dříve objevily zprávy o tom, že dozorci zadržené lidi bijí, když zvenčí začíná dovnitř doléhat skandování protestujících.

Zatím si protesty vyžádaly nejméně dvě oběti, ale podle radia Svoboda jich může být až pět. Oficiálně byla potvrzena jen jedna oběť, jíž má být Aleksandr Tarajkouskij. Údajně zemřel, když mu v ruce vybuchla nálož. Podle agentury AP ale zveřejněné video žádnou explozi nezachycuje a demonstranta údajně zastřelil zasahující policista.

Mezi mrtvými demonstranty má být i 25letý Aleksandr Vichor z Homelu, který měl zemřít krátce po zadržení. Jména dalších údajných tří obětí nejsou známa.

Běloruský velvyslanec na Slovensku Ihar Ljaščeňa, který byl šokován tvrdostí zásahů proti demonstrantům a podpořil opozici, odstupuje z funkce. „Já jsem opravdu podal žádost a rezignaci. Je to logický krok, protože jsem byl vybrán na post velvyslance úřadujícím prezidentem a očekává se, že budu prosazovat jeho politiku. Ministerstvo zahraničí je přesvědčené, že moje občanské postoje, které jsem vyjádřil ve svém prohlášením, jsou za hranicemi,“ sdělil běloruskému serveru Tut.by Ljaščeňo, který působil i jako poradce Alexandra Lukašenka.

Běloruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že o odvolání velvyslance rozhoduje osoba, která ho jmenovala, tedy sám prezident. O osudu Ljaščeni se tak prý zatím nerozhodlo.

Ljaščeňa uplynulou neděli zveřejnil video, v němž vyjádřil solidaritu s demonstranty, zásah ozbrojených složek proti demonstrantům podle něj oživil tradici sovětské NKVD: „Jsem solidární s těmi, kdo vyšli do ulic běloruských měst na pokojné pochody, aby bylo jejich hlasu dopřáno sluchu.“

Lukašenko podepsal dekret, podle něhož bude vyznamenáno přes tři sta příslušníků bezpečnostních složek i jejich velitelů. Podle serveru Novaja gazeta jsou mezi vyznamenanými kromě policistů také řidiči policejních antonů, a představitelé speciálních sil OMON. Příslušný výnos Lukašenko podepsal 13. srpna nedlouho poté, co silové složky tvrdě zasáhly proti lidem, kteří se účastní protestů kvůli falšování výsledků voleb.

Vozy ruských zásahových policejních oddílů jely v noci na neděli z Petrohradu směrem k Bělorusku. Uvedl to ruský nezávislý server Fontanka, který zveřejnil i jejich fotografie. Zachyceny byly asi 43 km od hranice.

Na amatérských videích je vidět nejméně 30 neoznačených vozidel, které ale využívají ruské silové složky. Nezávislý ruský tým CIT zaměřený na konflikty potvrdil pravost záběrů. Dodal, že při nominální kapacitě 20 lidí by mohly přepravovat až 600 lidí. To zvýšilo obavy z krymského scénáře, kdy ukrajinský poloostrov obsadili ruští vojáci v neoznačených uniformách.

Ukrajina v pondělí odvolala z Minsku svého velvyslance na protest proti Lukašenkovým krokům, uvedl server KyivPost. Kyjev požadoval vydání ruských žoldnéřů z Wagnerovy armády, které zadrželi v Bělorusku. Lukašenko je obvinil, že přijeli do Běloruska s cílem destabilizovat zemi. Ukrajina požadovala jejich vydání, protože 28 z nich bojovalo na Donbasu na straně separatistů.

O jejich vydání požádal v telefonátu 5. srpna ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lukašenko mu nevyhověl a místo toho zkritizoval země NATO a Ukrajinu, že platí protesty v Bělorusku a tlačí na uspořádání nových voleb.