Neklid na Balkáně. Prezident bosenské Republiky srbské čelí zatykači, žádá o pomoc Rusko

Jde o jedno z největších ohrožení míru na Balkánském poloostrově od etnických konfliktů, které v devadesátých letech následovaly rozpad Jugoslávie.

Současná krize v zemi rozdělené na dvě autonomní části – Republiku srbskou a Federaci Bosny a Hercegoviny – začala, když se Dodik postavil proti rozhodnutím vysokého představitele pro Bosnu Christiana Schmidta, jehož pozice existuje, aby v zemi udržela mír. Za to byl Dodik odsouzen k roku vězení a na šest let mu byl zakázán výkon funkce.

Vůči tomu se mohl odvolat, ale místo toho začal protlačovat zákony, které by z Republiky srbské vystrnadily státní justici a policii, informuje agentura Reuters.

Státní prokurátoři Dodikovu reakci označují za útok na ústavní pořádek a zahájili jeho vyšetřování. Ve středu pak vyzvali k jeho zatčení.

„Toto je neplatná záležitost. Je to politicky motivované a nechceme se toho účastnit,“ řekl reportérům Dodik se zatykačem v ruce na tiskové konferenci v Banja Luce.

Kromě Dodika vydali bosenští prokurátoři zatykač i na premiéra Republiky srbské Radovana Viškoviće a předsedu parlamentu Nenada Stevandiće. Oba v reakci státní soud a prokuraturu prohlásili za „neústavní instituce“.

Ministr vnitra Republiky srbské Siniša Karan veřejně uvedl, že oblastní policie bude jednat v souladu s legislativou autonomní oblasti a státní složky na své území nepustí. „Nikoho nezatknou a všichni budou ochráněni,“ řekl Karan.

Dodik má v následujících dnech v plánu jednání s vysoce postavenými představiteli Ruska. Podle tamních médií žádá, aby Rusové v Radě bezpečnosti OSN vetovali prodloužení nasazení evropské mírové mise EUFOR v Bosně. To by bez dalšího prodloužení skončilo v listopadu.

EUFOR už v úterý začala v Bosně nasazovat rezervní síly, aby udržela stabilitu a bezpečnost země. Přesný počet nasazených vojáků mise neoznámila, ale očekává se, že jich celkem do země dorazí několik stovek. Česká armáda potvrdila, že do Bosny posílá 150 výsadkářů.

V Bosně od roku 1992 do roku 1995 zuřila válka, která si vyžádala přibližně 100 tisíc životů. Na jejím konci vznikly Republika srbská a Federace Bosny a Hercegoviny obývaná převážně Bosňany a Chorvaty. Obě tyto entity spojuje slabá centrální vláda, na kterou dohlíží vysoký představitel.

Dodik se v současnosti snaží tento pořádek zcela zrušit. Parlament jeho republiky proto na středečním zasedání projednával zavedení nové ústavy, která by anulovala všechny reformy přijaté od podepsání Daytonské dohody, jež do země před třiceti lety přinesla mír.

Současný vysoký představitel pro Bosnu Schmidt varoval, že změna ústavy představuje porušení této mírové dohody a „vážné nebezpečí“. Srbské poslance vyzval, aby „tento útok na ústavní pořádek Bosny a Hercegoviny a multietnický charakter Republiky srbské“ odmítli. Dodik ve středu oznámil, že chce Schmidtův úřad označit za „zločineckou organizaci“.

Dodika podporuje kromě Ruska také Srbsko, ke kterému chce prezident svou republiku připojit, a Maďarsko. Doufal, že na své straně bude mít i administrativu staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale ta se přidala k Evropské unii a centrální vládě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio konkrétně uvedl, že Dodikovy činy podkopávají bosenské instituce a ohrožují bezpečnost a stabilitu země. Partnery USA vyzval k odporu proti nim.