Proč si chtějí Rumuni zvolit za prezidenta populistu a ukrajinofoba

Zásah ústavního soudu, který vloni na začátku prosince krátce před druhým kolem zrušil prezidentské volby, nevyšel, píše web Evropejska pravda.

Když soud verdikt oznámil s tím, že kampaň „probíhala v rozporu se zákonem a pod vlivem třetích států“, vnímali to voliči obou kandidátů jako „ukradené vítězství“. A byl to okamžik, od něhož se další vývoj Rumunska ubírá nepředvídatelnou trajektorií.

Na otázku, proč v zemi, která patřila donedávna k oddaným a důsledným podporovatelům Ukrajiny, je favoritem prezidentských voleb populista a ukrajinofob, lze odpovědět malou exkurzí do minulosti.

Po dlouhou dobu rumunskou politickou scénu ovládaly dvě velké politické strany, a to sociální demokraté a národní liberálové. Obě politické síly mají v Rumunsku hluboké kořeny. Národně liberální strana (PNL) je považována za nástupce stejnojmenné strany, která existovala v období rumunského království v letech 1875-1947.

Svou činnost obnovila v roce 1990, po svržení Nicolae Ceaușesca. Sociálně demokratická strana se zase vynořila na troskách komunistického režimu a jejím vůdcem byl jeden z vůdců rumunské revoluce Ion Iliescu. Obě strany opakovaně sestavovaly vlády a dominovaly i na místních úrovních (obce, města). Politické duo opakovaně prošlo fázemi „od lásky k nenávisti“ a naopak.

Zkorumpovaný a uzavřený systém dvou politických stran rozbilo Rumunské hnutí za spásu, z něhož se postupně vyklubala politická strana Unie pro spásu Rumunska, kterou nyní vede Elena Lasconiová. Mezi zakladatele strany patřil i současný poměrně populární starosta Bukurešti Nicușor Dan, který v současných prezidentských volbách kandiduje jako nezávislý.

Sociální demokraté utrpěli v roce 2019 těžkou ránu. Jejich šéf Liviu Dragnea skončil kvůli korupci a zneužití pravomoci ve vězení. Pro Vioricii Dăncilăovou, kandidátku sociální demokracie, se prezidentské volby staly debaklem.

Události let 2015-2019 výrazně změnily rumunské voliče. Vznik Unie pro spásu Rumunska a její spolupráce s Národně liberální stranou byla závanem čerstvého vzduchu a dala Rumunsku šanci na změnu, píše web Evropejska pravda. Euforie však netrvala dlouho. Reformátoři narazili a koalice se zhroutila.

Národní liberálové a sociální demokraté se rozhodli pro širokou koalici. Dohodli se, že jejich zástupci budou střídavě zastávat post předsedy vlády Rumunska, a tento plán také proměnili v realitu. V letech 2021 až 2023 stál v čele vlády národní liberál Nicolae Ciucă a v roce 2023 ho nahradil nový lídr sociálních demokratů Marcel Ciolacu.

Při rozhodování o široké koalici obě strany poukazovaly na potřebu zajistit národní jednotu, ale vůbec nebraly v úvahu, že volič, který usiluje o změnu a věří ve své vlastní schopnosti a úsudek, bude tuto situaci vnímat jako spiknutí elit. Tuto „konspirační teorii“ podpořily loňské prezidentské volby.

Navzdory všem prognózám v prvním kole prezidentských voleb prohráli oba zástupci hlavního politického proudu – Nicolae Ciucă a Marcel Ciolacu. Vítězi prvního kola se stali předsedkyně Unie pro spásu Rumunska Elena Lasconiová a outsider - zástupce krajní pravice Georgescu. Když Ústavní soud po prvním kole oznámil, že se prezidentské volby ruší, od tohoto momentu se Rumunsko ubírá nepředvídatelnou cestou.

Georgescu se s porážkou nesmíří. Na svou podporu zmobilizoval všechny možné síly a jeho výroky nabyly na radikálnosti. Georgescovy protiukrajinské výroky jsou vzkazem Kremlu, že je připraven hájit ruské zájmy. Georgescu se líbí i nové americké administrativě, kde se rumunský prezidentský kandidát může díky svým konzervativním názorům a protimigračním postojům jevit jako atraktivní postava.

Georgescův tým předpokládá, že neonacisté, neokonzervativci, neoeuroskeptici a neorusofilové společně dokážou svého kandidáta dostat do druhého kola. Zvláště pokud je podporují voliči, kteří mají plné zuby systému dvou stran, jejichž průšvihy se v posledním desetiletí staly tak zjevnými.

Mnoho vlivných zákulisních aktérů (například současní i bývalí představitelé rumunských tajných služeb) místo, aby zachraňovali zkompromitované politické starousedlíky, raději navazují kontakty s tímto „ranařem“.

Zvolení Georgeska ale není stoprocentní. Nelze totiž vyloučit, že bude z boje o prezidentské křeslo předem vyloučen. V takovém případě se nabízí otázka, jak budou Rumuni reagovat. Podpora více než 50 procent není zanedbatelná. A pak se Rumunsko, stejně jako nedávno Bulharsko, ocitne ve spirále politické krize a předčasných voleb, dodává Evropejska pravda.