Článek
Podle údajů Globální databáze terorismu Marylandské univerzity ve Spojených státech, která zaznamenává atentáty s alespoň jednou obětí v Evropě v letech 1970 až 2015, je Itálie jedinou zemí, kterou již více než deset let nezasáhl žádný útok.
V 70. a 80. letech se Itálie stala bitevním polem mezi tajnými službami a extremisty. Stačí připomenout dva útoky na římském letišti Fiumicino. Italové byli obětí vražd, bombových útoků, únosů a vydírání. S nástupem aktivity Al-Káidy převážil jiný aspekt: Itálie se stala tranzitní zemí a místem, kde se teroristé najímají.
Do Itálie je možné se snadno dostat nejen lodí. Spojení s Řeckem je významným prvkem z hlediska blízkosti Turecka a Sýrie. Zároveň je snadné opatřit si falešné dokumenty. Nelegální tiskárny řízené cizinci i Italy dodají nelegálnímu imigrantovi jakýkoli typ průkazu.
Extremistická hnutí však dobře vědí, že italské pořádkové síly mají velké zkušenosti v boji proti teroru, které přinášejí své plody: Anis Amri, který spáchal teroristický útok na vánoční trh v Berlíně, unikl Němcům i Francouzům, ale v Itálii byl dopaden a zastřelen.
Vhodné zázemí
Poslední dva roky potvrzují, že Itálie má funkci jakési politické platformy, která se již projevovala v polovině 90. let. Islamistická centra, několik mešit a činitelů Al-Káidy tu vytvořili významné základny. Například jeden z protagonistů madridských teroristických útoků z 11. března 2004 nalezl útočiště v Milánu a Osman Hussein, jeden z teroristů zapojených do bombového útoku v Londýně z 21. července 2005, se skrýval v Římě, kde byl také polapen.
Jihoitalské město Bari se od roku 2009 stalo jakousi předsunutou základnou pro evropské dobrovolníky, kteří nejdříve směřovali do Iráku a pak do Sýrie. V lednu 2015 tu byli zadrženi dva členové komanda z belgického města Verviers. Salam Abdeslam, významná postava teroristických útoků v Paříži ze 13. listopadu 2015, přicestoval na Apeninský poloostrov v srpnu 2015 z Řecka. Italská cesta umožňuje příliv atentátníků jako alternativa balkánské trasy. Francouzský džihádista Rachid Kassim, podezřelý z osnování četných útoků ve Francii, se dostal do Sýrie v pronajatém automobilu, s nímž procestoval celou Itálii a pak pokračoval do Řecka a Turecka.
Tunisko "vyprodukovalo" zhruba 6000 bojovníků pro džihád. Nemálo z nich působilo také v Itálii, a proto skončili za mřížemi. Někteří se po výkonu trestu vrátili do vlasti a vytvořili islamistickou milici Ansar aš-Šaría, jejímž sympatizantem byl i Amri, a skupiny, které se pak staly součástí libyjského Islámského státu. Mají v Itálii otevřený účet a někteří přísahali pomstu. Okolnosti je však přiměly zaměřit se jinam, ale to nevylučuje možnost, že útoky jsou jen odloženy na pozdější dobu.