Článek
„Jsou oblasti – a tady musíme být upřímní – kde bych lidem, kteří nosí jarmulku nebo jsou otevřeně gayové nebo lesby, doporučila, aby byli ostražitější. V mnoha metropolích byste měli na určitých veřejných místech být ostražití,“ odpověděla Slowiková na otázku, zda je Berlín bezpečné místo.
K této odpovědi se reportéři listu vrátili, když přišla řeč na vyšetřování 6200 nenávistných trestných činů vůči Židům od teroristického útoku Hamásu na Izrael ze 7. října 2023. „Já zde žádnou skupinu lidí nepomlouvám. Bohužel ale existují určité čtvrti, kde žije většina lidí arabského původu, kteří také sympatizují s teroristickými skupinami,“ řekla šéfka berlínské policie.
Člen židovské komunity prochází za páskou po policejním uzamčení oblasti, kde pachatelé hodili dva Molotovovy koktejly na synagogu v Berlíně. (snímek pochází z roku 2023)
Podle Slowikové tvoří velkou část vyšetřovaných trestných činů nenávistné příspěvky na sociálních sítích, poškozování majetku a propaganda terorismu. Oběťmi násilných činů jsou pak častěji policisté nasazení na různých shromážděních, násilných činů páchaných přímo na Židech mnoho není. „I jediný čin je příliš mnoho,“ podotkla ovšem Slowiková.
Němci ve střehu, hrozba teroru sílí
Od loňského 7. října v Německu zločinů z nenávisti jak proti Židům, tak proti Arabům stejně jako ve zbytku Evropy přibylo. Řada demonstrací na podporu Palestinců, jež měly za oficiální záměr odsouzení odvetného vpádu izraelské armády do Pásma Gazy, přerostly v násilnosti s antisemitskými projevy.
Jen minulý týden policie napříč Německem provedla v souvislosti s antisemitskými příspěvky na internetu přes padesát domovních prohlídek.
Rozhovor listu Berliner Zeitung Slowiková poskytla před jednáním lídrů Křesťanskodemokratické unie a Sociálnědemokratické strany Německa o škrtech v policejních sborech.
Propalestinská demonstrace v Berlíně v sobotu 4. listopadu 2023.
Podmořský kabel mezi Finskem a Německem nefunguje. Někdo ho poškodil
