Článek
„Turecko je připraveno splnit všechny podmínky a standardy. Musíme se vyhnout politickým překážkám. To je největší problém, kterému čelíme,“ řekl Çavuşoglu. Jeho země by mohla být přínosem pro EU a své členství v Unii považuje Ankara nadále za strategický cíl, byť některé státy podle ministra vystupují proti vstupu Turecka do Unie i z obavy, že by osmdesátimilionové Turecko mělo více křesel v Evropském parlamentu něž jakákoliv jiná země.
O členství v EU požádalo Turecko již v roce 1987 a od roku 1999 má status kandidáta. Vstupní rozhovory s Ankarou zahájila EU v roce 2005. Jednání ale postupují velmi pomalu mimo jiné kvůli nerespektování lidských práv, občanských svobod či ovlivňování soudnictví v Turecku. Rozhovory blokoval také Kypr, respektive jeho řecká část, která považuje Ankaru za okupanta severní části ostrova.
„Česká republika dlouhodobě podporuje rozšiřování Unie. I v případě Turecka platí, že chceme pokračovat v přístupových rozhovorech. Proces má dvě strany. Přístupový proces je založen na plnění podmínek, protistrana musí plnit například podmínky v oblasti lidských práv, demokracie a podobně,“ uvedl šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD).
Hostitel schůzky, slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák, vyzdvihl postoj Turecka k uprchlíkům, kterých je v zemi kolem 4,5 milionu. „Turecko o ně pečuje příkladně. To je něco, za co jsme mu vděční. Turecko se i díky dohodě s EU z roku 2016 stalo hrází před nekontrolovaným přílivem uprchlíků do Evropy,“ uvedl Lajčák. Připomněl, že Bratislava nepatří k zemím, které by prosazovaly zastavení přístupových rozhovorů EU s Tureckem.