Připomínka genocidy ve Srebrenici. Tisíce lidí se vydaly na mírový pochod

„Přišel jsem, abych si připomněl svého bratra a své přátele, válečné druhy, kteří zde zahynuli,“ řekl agentuře AP Rešid Dervišević, jenž pochod přežil. „Věřím, že je mou povinností, naší povinností, to dělat, živit a střežit (naše vzpomínky),“ dodal. Na pochod se letos spolu s ním podle organizátorů vydaly téměř čtyři tisíce lidí.

Zamířili přitom podle stanice N1 opačným směrem než před 28 lety bosenští Muslimové, kteří se zoufale snažili ze Srebrenice utéct do Tuzly nebo města Kladanj. Mírový pochod začal ve vesnici Nezuk a lidé míří do Potočari nedaleko Srebrenice. Dorazit by tam měli v pondělí, přičemž v úterý se na tamním hřbitově zúčastní smuteční ceremonie a pohřbu dalších 30 identifikovaných obětí.

Dosud byly v hromadných hrobech nalezeny a v Potočari náležitě pohřbeny pozůstatky 6721 lidí, 237 jich bylo pohřbeno jinde, uvádí N1, podle níž pátrání po dalších obětech pokračuje.

Válka v Bosně vypukla v roce 1992 a do jejího konce v roce 1995 si vyžádala na 100 tisíc lidských životů. V červenci 1995 bosenskosrbské síly pod vedením generála Ratka Mladiče obsadily srebrenickou enklávu, za jejíž bezpečnost měly ručit mírové sbory OSN. Početně i výzbrojí slabší nizozemští vojáci se tehdy Srbům rozhodli neklást odpor. Výsledkem byl v té době nejhorší masakr na území Evropy od druhé světové války. Mezinárodní soudní dvůr OSN označil toto hromadné vraždění za genocidu.

Tribunál v Haagu později poslal na doživotí za mříže Mladiče a také bývalého politického vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiče.

Letošní připomínkové akce masakru ve Srebrenici se přitom odehrají v době, kdy v Bosně přetrvává etnické napětí a bosenští Srbové prosazují větší nezávislost, poznamenává agentura AP, podle níž panují obavy, že separatistické tendence proruského bosenskosrbského vůdce Milorada Dodika by mohla přiživit další nestabilitu.