Princ jako Jekyll a Hyde: dvě tváře

V jednom ze svých životů vystupoval jako patron historického golfového klubu – oblíbený, společenský, uhlazený. Ve druhém životě jako říšský kancléř s ambicí stát se posléze německým císařem chystal převrat. Jak to do sebe zapadá?

Ačkoli se živil jako úspěšný realitní makléř v kanceláři ve West Endu, luxusní čtvrti ve Frankfurtu nad Mohanem, baštu německého a evropského bankovnictví s chutí opouštěl. Svět, který doopravdy zbožňoval, nacházel ve svém loveckém zámečku Waidmannsheil v durynském Bad Lobensteinu.

Svou rezidenci využíval také k navazování kontaktů s místní elitou – stal se například patronem golfových turnajů svého Fürstlicher Hickory Golf Club Reuss, který na loveckém zámku v roce 2017 spoluzaložil. Klub již vyhlásil další soutěž s Reussovou účastí na rok 2023.

„Pro naši banku pořádal před čtyřmi lety víkend s golfem. Usměvavý, zdvořilý příjemný – tak jsem ho poznala. Kdybych vám prozradila, které z celebrit jsem tam potkala, zřejmě byste žasli,“ prozradila stanici Sky News pod podmínkou anonymity manažerka jednoho mezinárodního finančního domu se sídlem ve Frankfurtu.

„Nemovitost dal k dispozici pro plány na převrat. Několik schůzek se údajně uskutečnilo přímo tam,“ potvrdily televizi ZDF bezpečnostní kruhy. V zámečku se pravděpodobně vedle sebe odehrávaly neformální golfová setkání a plánování teroru. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by do teroristické buňky mohli být zapojeni i členové golfového klubu.

Právě při večerním posezení u koňaku na zámku letos v létě měl princ vyřknout drsná slova zachycená odposlechem: „Teď je srovnáme se zemí, je konec legrace!“

Skupina je sice natolik organizovaná, že má průkazy s vlajkou a znakem císařského Německa, ale její ideologie je spíše rozptýlená. Mnozí členové sdílejí posedlost Heinricha XIII. Německou říší, zatímco jiní trvají na tom, že třetí říše Adolfa Hitlera zůstává legitimní.

Princ, jehož pradědeček byl posledním panovníkem z rodu až do své abdikace na konci první světové války a jehož křest­ní jméno je stejné jako u všech mužských členů dynastie, se snažil udržovat rodinnou historii a pohřebiště. Narodil se v západním Německu v roce 1951 a po sjednocení se začal aktivně angažovat v regionu, kterému kdysi vládli jeho předkové: v roce 2014 dohlížel na vykopávky při hledání hrobky svého předka a renovoval místní divadlo.

Stejně jako ostatní členové rodiny se v minulosti zasazoval o odškodnění od německého státu, který ve skutečnosti ne­uznává, za vyvlastněné umělecké a kulturní předměty. V roce 2017 získalo společenství dědiců 3,1 milionu eur (75,4 mil. korun), mj. od Durynska.

Za viníky úpadku svého rodu považoval Židy. V lednu 2019 přednesl na WorldWebForum ve švýcarském Curychu přednášku s názvem „Zažijte vzestup a pád elity s modrou krví“. V patnáctiminutovém projevu brojil proti rodině Rothschildů a tvrdil, že první světovou válku německému císaři vnutili kvůli svým mezinárodním finančním zájmům a že moderní demokratické Německo je jen iluze.