Příjmy největších ruských producentů ropy a plynu výrazně klesly

U uralské ropy, která je pro Rusy klíčovým artiklem, jde ve sledovaném období o pokles ceny o 26 procent, vývoz prostřednictvím monopolní společnosti Transněfť klesl o osm procent.

Ruská ekonomika se kvůli válce na Ukrajině potýká se západními sankcemi, připomněla agentura Reuters. S jejich tlakem se ale vypořádává lépe, než se původně očekávalo. Ministerstvo financí v letošním roce očekává schodek kolem jednoho procenta HDP, což je pokles z předchozích dvou procent, uvádí centrální banka.

USA a další země skupiny G7 včetně Austrálie, loni zavedly cenový strop na ruskou ropu ve výši 60 dolarů za barel. V případě překročení limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu.

Ruští producenti ropy museli kvůli sankcím přesměrovat své dodávky z tradičních trhů v Evropě do Indie a Číny, což mělo za následek problémy při vypořádání plateb. Jde především o to, že příjem plateb za ropu a ropné produkty nyní trvá výrazně déle, upozornila banka.

Obchody s Indií, největším kupcem ruské ropy dodávané po moři, se podle Reuters v červenci téměř zastavily. Indie totiž chtěla platit v rupiích, ale ruská centrální banky oznámila, že měnu nepřijme. Dočasně pak Indové platili „směsicí měn“: čínskými jüany, hongkongskými dolary či dirhamy ze Sjednocených arabských emirátů.

Igor Sečin, šéf ruského energetického gigantu Rosněfť, v důsledku problémů kritizoval centrální banku za „selhání nastavení mechanismu přeshraničních plateb“.

Ve čtvrtečním hodnocení banka uvedla, že podíl čínského jüanu na platbách za veškerý ruský export se v září zvýšil na 35 procent z lednových 13 procent, zatímco podíl rublu zůstal „významný“, v září 39 procent. Připomněla také, že domácí devizový trh zažil v srpnu nárůst likvidity v cizí měně, když rubl propadl přes stovku za dolar.