Prigožin dobojoval přesně dva měsíce po vzpouře

Před válkou na Ukrajině se o Prigožinovi psalo jako o příteli ruského prezidenta, média mu přezdívala „Putinův kuchař“ kvůli velkým stravovacím státním zakázkám pro nejvyšší vládní kruhy, které realizovala jeho firma Konkord. Pro Kreml léta dělal i špinavou práci ať už v Africe, nebo při ovlivňování amerických voleb v letech 2014–2018, k čemuž se v listopadu 2022 sám přihlásil. V té době už bylo dávno zapomenuto, že si v mládí odseděl devět let za mřížemi za podvodné jednání a trestnou činnost spojenou s provozováním prostituce nezletilými.

V roce 1990 si založil síť prodejen hot dogů, o pět let později otevřel v Petrohradu několik obchodů a restaurací. Poté se soustředil na elitní stravování. V jeho restauraci New Island v roce 2001 večeřeli tehdejší ruský a francouzský prezident Vladimir Putin a Jacques Chirac, o rok později tamtéž Putin hostil George W. Bushe.

Podnikal také ve stavebnictví: ruský list Dělovoj Petěrburg v roce 2019 odhadoval jeho jmění na 14,6 miliardy rublů (tehdy 5,2 miliardy Kč).

Wagnerova skupina vznikla na přelomu let 2013–2014, do jejích řad byli rekrutováni hlavně bývalí příslušníci ruských silových struktur, většinou s kriminální minulostí, uvedla dříve BBC s tím, že víceméně neměnným byl jen velitelský sbor.

Na Ukrajině – na Krymu a Donbasu – začali wagnerovci působit na jaře 2014. Masivní nasazení přišlo až s invazí ruské pravidelné armády v únoru 2022. Žoldnéři prosluli nelítostným a krutým zacházením jak s Ukrajinci, tak mezi sebou samými.

Během ruské války na Ukrajině začal Prigožin tvrdě kritizovat ruské ministerstvo obrany a jmenovitě jeho šéfa Sergeje Šojgua, ale také velitele invaze Valerije Gerasimova. Obviňoval je z vlastizrady. Žoldnéřům prý cíleně neposkytovali munici ve snaze je zničit.

Ačkoliv ruského prezidenta Vladimira Putina varoval před rostoucím Prigožinovým politickým i vojenským vlivem tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, Putin na jeho slova ve světle úspěšného nasazení wagnerovců na ukrajinské frontě nedbal, napsal později s odkazem na ruské i západní zdroje list The Wall Street Journal (WSJ).

Putinův postoj se prý změnil v říjnu 2022, kdy mu Prigožin zatelefonoval a „nevybíravě“ si stěžoval. Patrušev u hovoru byl a použil jej jako argument, proč by se Putin měl od šéfa wagnerovců, který nerespektuje autoritu Kremlu, distancovat.

Rozpory Prigožina s ruským velením vyústily loni 23. června v otevřenou vzpouru, kdy šéf wagnerovců spolu s 25 tisíci muži a tanky vyrazil nejprve do Rostova na Donu a poté jeho muži táhli na Moskvu. Tomu předcházelo sestřelení šesti ruských armádních vrtulníků a jednoho letadla, celkem zahynulo 13 ruských pilotů.

Podle intepretace WSJ Patrušev v té chvíli převzal záležitost do svých rukou a nechal běloruského vůdce Alexandra Lukašenka tlumočit šéfovi wagnerovců nabídku: pokud Prigožin obrátí své jednotky, jeho muži budou moci odejít do Běloruska.

„Po zbytek léta v Moskvě vládla nervozita. Jenom málokdo si v Kremlu myslel, že Prigožinovi ozbrojená vzpoura projde. Patrušev jim ukázal, že se nemýlili,“ napsal WSJ, podle kterého bylo plánem Kremlu v čase mezi vzpourou a smrtí nechat Prigožinovi prostor a odhalit nejbližší spojence.

Podle západních zpravodajských služeb a bývalého ruského zpravodajského důstojníka byl atentát na Prigožina připravován dva měsíce a schválil jej právě bývalý špion Nikolaj Patrušev. Letadlo s Prigožinem a dalšími devíti lidmi z úzkého velení wagnerovců se zřítilo 23. srpna. Asi 30 minut po startu explodovalo výbušné zařízení pod jedním z křídel, tvrdí americký list. Tuto interpretaci událostí důrazně popřel mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který ji označil za „pulp fiction“. Podle ruské verze se v tělech obětí letecké havárie našly střepiny ručních granátů.