Zdravotnictví na řeckých ostrovech je na hraně kolapsu

Některé nemocnice na ostrovech nemají stálé lékaře a slouží tam jen zdravotníci vyslaní na dočasnou službu. A zdravotní záchranná služba je často v ještě horším stavu. Na mnoha ostrovech v Egejském moři je k dispozici přes celý den jen jedna sanitka. Tento problém se přitom netýká pouze ostrovů. V Aténách je v provozu na 50 sanitek, zapotřebí by jich bylo 85 až 90.

„Potřebujeme přebudovat záchrannou službu od základů a velké nedostatky jsou v celé zemi,“ říká předseda řecké zdravotní záchranné služby Jorgos Mathiopulos.

Drtivá většina zdravotních středisek na malých ostrovech v Egejském moři má problémy s fungováním kvůli malému počtu doktorů. A i v případě, kdy se řecký stát rozhodne zaměstnat více zdravotníků, tak se to na ostrovech moc neprojeví, protože personál tam odmítá sloužit kvůli přemrštěným životním nákladům způsobeným silným cestovním ruchem.

To vytváří další tak na záchrannou službu. „Z jiných částí země jsme vyslali na ostrovy pracovníky záchranné služby, aby pokryli potřeby letní sezony,“ uvedl Mathipulos. „Naši kolegové si kvůli tomu museli zkrátit dovolenou, ale je to samozřejmě jen provizorní řešení,“ dodal.

V červnu třiašedesátiletá žena zemřela na ostrově Kos v nákladním voze, který ji vezl do nemocnice, protože jediná sanitka na ostrově zrovna zasahovala na jiném místě a nebyla k dispozici. K nepřetržité obsluze sanitky je zapotřebí 11 lidí. Kos má 40 tisíc stálých obyvatel, ale v létě ho navštíví až jeden milion turistů. Ostrov má sice tři nové sanitky, personál ale stačí jen na provoz jedné.

Několik dní poté zemřela na předměstí Atén devatenáctiletá žena v  osmém měsíci těhotenství a její nenarozené dítě. Na sanitku čekala přes pět hodin a před smrtí volala záchranáře dvacetkrát. Od té doby nejméně šest lidí zemřelo po celé zemi kvůli pozdnímu převozu do nemocnice. (Mezi těmito úmrtími je podle řeckých médiích i česká turistka, která v  červnu zemřela na ostrově Thasos poté, co dlouho čekala na záchranáře, pozn. ČTK.)

Na rostoucí kritiky za tato úmrtí, kterým bylo možné předejít, vláda odpověděla převelením hasičů, vojenského personálu a řidičů mezi zaměstnanci místních úřadů na místa vytížená během léta. Záchranná služba a lékaři protestovali proti „nevědecké snaze o rychlé řešení“. Podle nich použití personálu, který není vycvičen pro mimořádné situace, může ohrozit pacienty, například při zásazích u nehod. Vláda však tvrdí, že se nejedná o dlouhodobé řešení nedostatku zdravotnického personálu. Cílem je zachránit životy při rušné turistické sezoně.

Konzervativní premiér Kyriakos Mitsotakis, který znovu vede vládu po vítězství v červnových parlamentních volbách, tvrdí, že veřejné zdravotnictví je jeho prioritou. Slíbil zaměstnat na 10 000 zdravotníků, z toho na 800 řidičů sanitek. Podle odborů však tato čísla sotva pokryjí odchod zdravotníků do důchodu. Podle jejich údajů v uplynulých dvou a půl letech odešlo z veřejného zdravotnictví přes 10 000  zdravotníků a dalších 5000 jich odejde letos. Opozice vládu kritizuje, že nemocnice jsou v horším stavu než před pandemií covidu-19. Tvrdí, že cílem vlády je privatizace zdravotnictví, což kabinet odmítá.