Článek
Kavelašviliho kandidaturu ve středu v gruzínském parlamentu oznámil zakladatel Gruzínského snu miliardář Bidzina Ivanišvili, který ke svému bohatství přišel podnikáním v Rusku, uvádí deník The Guardian.
O Kavelašvilim řekl, že je to „jeden z nejprominentnějších členů našeho politického týmu“ a chválil jej za „značné přispění k ochraně gruzínských národních zájmů a posílení suverenity země“.
Třiapadesátiletý bývalý fotbalový reprezentant, který krom Manchesteru City během své sportovní kariéry oblékl také dresy několika švýcarských týmů, byl do parlamentu zvolen v roce 2016 jako člen Gruzínského snu. Před dvěma lety založil hnutí Síla lidu známé silným odporem k Západu.
Michail Kavelašvili vlevo
Ve svém prvním projevu po oznámení kandidatury Kavelašvili obvinil současnou prezidentku Salome Zurabišviliovou z porušení ústavy, postěžoval si na rozdělení společnosti a slíbil, že „prezidentství navrátí do jeho ústavního rámce“.
Vítězství je považováno za jisté
Zurabišviliová byla před šesti lety ještě zvolena občany země, než byly provedeny ústavní změny, na jejichž základě v prosinci o novém prezidentovi rozhodne volební výbor o 300 členech složených z představitelů parlamentu, městských rad a regionálních úřadů. Gruzínský sen má v tomto výboru většinu, takže je Kavelašviliho vítězství považováno za jisté.
26. října se v zemi konaly parlamentní volby, které Gruzínský sen oficiálně vyhrál, ale dle opozice byly zmanipulované za přispění Ruska, a ta proto bojkotuje zasedání parlamentu. Totéž činí i Zurabišviliová, která neuznala jeho legitimitu. Evropští a američtí pozorovatelé volebního procesu se shodují, že jej ovlivnily úplatky, vícenásobné hlasování jednotlivých voličů i fyzické násilí.
Parlamentní volby byly vnímány jako referendum země o její evropské budoucnosti. Gruzínský sen totiž posiluje vazby na Moskvu a letos prosadil zákony podobné těm, které Kreml používá k potlačení svobody projevu a práv komunity LGBTQ+.
Evropská unie v červnu pozastavila gruzínský vstupní proces právě kvůli zákonu vyžadujícímu, aby se instituce, jež jsou z více než z dvaceti procent financovány ze zahraničí, registrovaly jako „agenti zájmů zahraniční mocnosti“. Kavelašvili byl jedním ze spoluautorů tohoto zákona.
