Prezident bosenské Srbské republiky dostal rok vězení

Dodikovým prohřeškem konkrétně bylo prosazování zákonů, které by suspendovaly nařízení bosenského ústavního soudu a vysokého představitele Christiana Schmidta, informuje agentura Reuters. Prezident s blízkými vztahy s Ruskem ale středeční rozsudek odmítá jako politicky motivovaný. „Není důvod si dělat starosti. Naučil jsem se vypořádat se s obtížnějšími věcmi,“ řekl svým příznivcům v Banja Luce Dodik.

Vězení se Dodik může vyhnout, protože bosenský trestní zákoník umožňuje odsouzencům k trestu odnětí svobody nepřesahujícímu jeden rok, aby místo něj zaplatili pokutu. Středeční rozsudek mu ovšem také zakazuje v následujících šesti letech vládnout. Dodik má dva týdny na odvolání, přičemž není jasné, jestli k němu přikročí.

Rozsudek soudu by mohl v Bosně způsobit krizi. Země v devadesátých letech prošla brutálním etnickým konfliktem a od té doby je rozdělená na dvě autonomní oblasti: Srbskou republiku a Federaci Bosny a Hercegoviny, kterou tvoří Chorvaté a Bosňané. Obě entity spojuje slabá centrální vláda, které se dosud nepodařilo překonat etnický rozkol.

Sám Dodik před rozsudkem varoval, že by pro Bosnu a Hercegovinu mohl být „smrtelnou ranou“ a že v případě odsouzení bude usilovat o rozdělení země. Nadnesl také myšlenku vytvoření muniční unie a konfederace se sousedním Srbskem.

V bosenské válce od roku 1992 do roku 1995 zemřelo přibližně 100 tisíc lidí. Autonomní oblasti obdržely moc v rámci Američany podporované Daytonské mírové dohody, která konflikt ukončila. Moc interpretovat mírovou dohodu byla udělena vysokému představiteli. Tuto roli v současnosti zastává bývalý německý ministr Schmidt.

Dodik však dlouhodobě vyzývá k odstoupení od stávající dohody a odtržení Srbské republiky. Stejně jako mnoho Srbů tvrdí, že Schmidt nemá žádnou právní moc, protože jeho jmenování nepodpořila Rada bezpečnosti OSN.

Schmidt Dodikovi zrušil dva podepsané zákony, protože podle něj porušovaly bosenskou ústavu a podmínky mírové dohody. Ten první by suspendoval rozhodnutí bosenského ústavního soudu a ten druhý by ukončil publikaci dekretů a zákonů vydaných vysokým představitelem v oficiálním tisku Srbské republiky. K odsouzení Dodika pak vedlo to, že zákony prosazoval i po jejich zrušení.