Článek
Rusko je o svých ztrátách „málomluvné“, píše Focus a dokládá to na oficiálních údajích. Moskva 2. března přiznala 498 zabitých ruských vojáků. O tři týdny později, tedy 25. března, jich bylo už 1351. Od té doby se o ruských ztrátách během invaze mlčí.
Ukrajinská vláda tvrdí, že počet mrtvých ruských vojáků dosáhl více než 27 tisíc. Vojenští experti ze Západu to považují za přehnané číslo, ale zároveň předpokládají, že je to mnohonásobně vyšší číslo, než připouští Rusko.
Jak to vlastně válčíme? Bývalý vůdce doněckých separatistů kritizuje ruský postup
Britské ministerstvo obrany s odkazem na britské tajné služby uvedlo, že zabita či zraněna byla třetina vojáků nasazených do ukrajinské války. Což by znamenalo asi 50 tisíc vojáků.
Ruskojazyčný web Mediazona tvrdí, že do začátku května zahynulo 2009 ruských vojáků a odvolává se přitom na veřejně dostupné zdroje. Většina zabitých byla ve věku od 21 do 23 let, dalším 74 padlým bylo méně než 20 let.
Rusko zachraňuje ofenzivu na východě Ukrajiny ničivou termobarickou municí
Pohled na geografický původ mrtvých vojáků ukazuje, že naprostá většina pocházela z jižního Ruska, především z převážně muslimského Severního Kavkazu a ze střední Sibiře. Jen hrstka padlých pocházela z Moskvy nebo Petrohradu. V počtu potvrzených úmrtí vede kavkazský region Dagestán, následovaný Burjatskem na Sibiři.
„Většina vojáků a důstojníků v pozemních silách pochází z malých měst a vesnic,“ řekl komentátor Pavel Luzin ze zpravodajského webu Riddle Russia. „Požadavky na zařazení do pozemních sil jsou poměrně nízké a ti nejlepší a nejvzdělanější vojáci a budoucí důstojníci odcházejí do jiných složek armády, jako je letectvo, námořnictvo nebo strategická raketová vojska,“ dodal.
Rusové prý už ztratili třetinu vojska shromážděného pro invazi, tvrdí Britové
V Dagestánu, jedné z nejchudších oblastí Ruska, jsou místní média a kanály Telegramu plné obrázků truchlících rodin, které přijímají soustrast od státních úředníků. Například Kamil Isijew, šéf dagestánského okresu Bujnaksk, na začátku května zveřejnil na Telegramu video, které zachycuje, jak předává medaile vdovám po pěti zabitých vojácích. „Musíte žít dál jako matky dětí, jejichž otcové hrdinně položili život,“ říká Isijew a pokračuje: „Drazí příbuzní, žádám vás, abyste si pamatovali, že člověk žije tak dlouho, dokud se na něj vzpomíná. Tak si ty chlapy připomeňme.“
Vůbec prvním ruským vojákem, jehož smrt Moskva oficiálně potvrdila, byl Nurmagomed Gadsimagomedov z Dagestánu. Prezident Vladimir Putin mu 4. března posmrtně udělil medaili za hrdinství. „Byl hrdý na to, že je součástí tohoto mocného, silného a mnohonárodnostního ruského lidu,“ zdůraznil prezident.
Čečenci tají ztráty
Ukrajinská pravda uvedla 5. května s odvoláním na ruské zdroje, že jednotky podřízené čečenskému vůdci Ramzanu Kadyrovovi utrpěly velké denní ztráty. Přesné počty se ale tají. Půldruhamilionové Čečensko přiznalo v té době 13 padlých, zatímco sousední třímilionový Dagestán 123. Rádio Svoboda přitom už na začátku dubna uvádělo s odvoláním na zdroje ze správy severokavkazské oblasti, že zemřelo 60 Čečenců.
Mezi padlými je i Kadyrovův přítel, velitel ruského 141. motostřeleckého pluku generál Magomed Tušajev.
Rusku chybějí vojáci, posílá do bojů různé pomocné síly
Pozůstalí po padlých Čečencích uváděli, že dobrovolníci dostávali vysoké částky ještě předtím, než se dostali na frontu. Kadyrov dokonce zveřejnil video, že dobrovolníkům zaplatil ještě před přesunem na Ukrajinu 300 tisíc rublů (111 tisíc korun).
Přísná cenzura, podle níž lze válku proti Ukrajině označit v Rusku jen za „zvláštní vojenskou operaci“, vede k tomu, že se neprojevilo zatím žádné pobouření nad počtem zabitých vojáků. To ale neznamená, že lidé nebudou v ruských provinciích a v obzvláště postižených regionech protestovat, říká komentátor Lusin. „Jen to nebude otevřený odpor, ale skrytý. Začnou se vyhýbat odvodům,“ dodal.