Přestaňte hrozit útokem na území EU, varoval Trumpa francouzský ministr kvůli Grónsku

„Nepřipadá v úvahu, že by EU nechala jiné národy světa, ať už je to kdokoliv, útočit na své suverénní hranice,“ zareagoval Barrot na Trumpovo prohlášení ve vysílání rádia France Inter. Dále uvedl, že se nedomnívá, že USA Grónsko napadnou, ale „vstoupili jsme do éry, kdy se vrací princip práva nejsilnějšího“, cituje ministra deník The Guardian.

O ovládnutí Grónska Trump mluví jako „o absolutní nutnosti pro ekonomickou bezpečnost USA“. Ostrov, který je součástí Dánska už více než 600 let, ale od roku 1979 je autonomní, mu vzkázal, že není na prodej. Trump tento týden vyslal na návštěvu Grónska svého syna Donalda Jr. Ten se zdržel pár hodin a nesešel se s žádnými představiteli místní vlády.

Grónský premiér Múte Egede a dánská premiérka Mette Frederiksenová se shodli, že o budoucnosti Grónska musí rozhodnout jeho obyvatelé. „Mezi grónským lidem panuje silná podpora pro myšlenku, že Grónsko není na prodej a v blízké budoucnosti nebude. Grónsko patří Gróňanům,“ prohlásila Frederiksenová.

Na největším ostrově světa žije asi 57 tisíc lidí. Od roku 2009 má právo uspořádat referendum o nezávislosti, ale dosud tak neučinil. Nezávislost podporuje právě i Egede a jeho strana Inuitské společenství.

Američtí konzervativní političtí komentátoři se snaží Trumpovo tvrzení o tom, že je Grónsko pro USA nezbytné, dokládat historickými snahami o jeho podmanění. Ve vysílání pořadu The Five stanice Fox News například padla informace, že se „demokratický prezident Harry Truman pokusil Grónsko v roce 1867 koupit“. Truman se narodil až v roce 1884 a prezidentem byl od roku 1945 do roku 1953. K žádnému pokusu o koupi ostrova ze strany USA nikdy nedošlo.

Trump začal o rozšiřování USA za své vlády mluvit až v týdnech mezi volbami a inaugurací. Kromě Panamského průplavu a Grónska má zálusk i na Kanadu. U té ovšem vojenskou akci vyloučil a chce si ji podmanit ekonomicky. Podle dosluhujícího premiéra země Justina Trudeaua Trump ovšem nemá šanci na úspěch, a v tom se s ním shoduje i jeho úhlavní rival, lídr Konzervativní strany a favorit nadcházejících voleb Pierre Poilievre.