Článek
Celní orgány v Turecku začátkem tohoto týdne začaly odmítat přesun zboží do Ruska a Běloruska ze zemí Evropské unie, ale také ze Spojených států či Kanady. „Ve čtvrtek ráno jsme se opět pokoušeli zboží odbavit, ale neúspěšně,“ uvedl ředitel Optimal Logistics Georgij Vlastopulo.
Turečtí celníci se podle pracovníků v logistice odvolávají na vládní nařízení o zastavení tranzitu. Žádné takové oficiální stanovisko ale turecká vláda zatím nevydala. Podle obchodní ředitelky Transasia Logistics Valerije Savenkovové zboží ztraceno není, je však třeba obejít tureckou stranu a najít alternativní cesty.
„Nečekáme, že přijde oficiální vyjádření, protože tím by Turecko jasně přiznalo, že se v uplynulém roce podílelo na dodávkách sankcionovaných výrobků do Ruské federace. K dnešnímu dni (čtvrtku) systém registrace reexportního tranzitu do Ruska v Turecku nefunguje,“ prozradila.
Šéfové logistických firem dávají stopku do souvislosti s nedávnou návštěvou amerického ministra zahraničí Anthonyho Blinkena v Turecku. Tlak Washingtonu zesílí a ceny dopravy porostou, obává se Andrej Solovjov, generální ředitel Sota Logistic.
„Proslýchá se, že všechny náklady, které Evropané považují za sankcionované a které jsou součástí desátého balíčku, budou podléhat úplnému omezení,“ prohlásil s tím, že hledání alternativních cest povede ke zvýšení nákladů na logistiku. „Bohužel všechny změny u nás dopadají na spotřebitele,“ dodal Solovjov.
Tureckého příkladu by mohly následovat také Spojené arabské emiráty. Ty se totiž ocitly pod tlakem kvůli dodávkám elektroniky do Ruska, uvedl list Financial Times. Západní představitelé se v posledních týdnech sjížděli do Abú Zabí, aby zatlačili na představitele SAE a vysvětlili jim široký rozsah svých obchodních sankcí.
Rusko bylo minulý rok nejvýznamnějším exportérem do Turecka, předběhlo i Čínu
