Článek
Za novou iniciativou stojí Zoe Fritzová, která zřídila internetovou databázi osob, které chtějí pomoci. Jak uvedla, ozvalo se jí množství zájemců, což ji "dohnalo k slzám".
Devětatřicetiletá žena pracuje pro nemocnici ve městě Cambridge. Zapojit se do dění okolo přílivu uprchlíků do Evropy se rozhodla poté, co uviděla šokující záběry běženců, kteří riskují své životy, aby se dostali do Evropy. "Mé srdce zaplesalo, když jsem si četla, co mi lidé psali. Je neuvěřitelné, jak jsou lidé štědří," uvedla Fritzová.
Geldof poskytne své domy
Hudebník a organizátor charitativních akcí Bob Geldof v pátek prohlásil, že se hluboce stydí za oficiální přístup k uprchlické krizi, proto poskytne své domy v Londýně a Kentu běžencům. Připravena osobně pomoci uprchlíkům ze Sýrie je také skotská první ministryně, tedy šéfka skotské vlády, Nicola Sturgeonová. Podle listu The Guardian je tak možné, že běženci budou ubytování v rezidenci Bute House, která je oficiálním sídlem první ministryně.
Britský premiér David Cameron v pátek slíbil, že země přijme několik tisíc dalších syrských uprchlíků. Přesné číslo neuvedl, podle médií by mělo jít asi o 15 000 osob.
Británie chce financovat běžence z rozpočtu pro zahraniční pomoc
Británie se chystá použít své peníze vyčleněné pro zahraniční rozvojovou pomoc například k financování obecních bytů pro syrské uprchlíky žijící v zemi. V neděli to podle zpravodajského portálu BBC ohlásil britský ministr financí George Osborne. Ten řekl, že Británie musí učinit více, aby pomohla běžencům, a že by v této věci měla zásadně promyslet, jak použít svůj rozpočet ve výši 12 miliard liber (442 miliard korun) pro zahraniční pomoc.
Podle Osborna se chce Spojené království zaměřit na uprchlíky přicházející přímo ze Sýrie.
Zatím není jasné, kolik peněz by Británie ze svého rozvojového zahraničního fondu k domácímu financování využila. Osborne pouze řekl, že přehodnocení rozpočtu by poskytlo výdajům mnohem větší pružnost. Podle některých komentátorů ale může být ohlášený záměr kontroverzní.
Británie se zavázala, že na zahraniční pomoc bude odvádět 0,7 procenta HDP, což je dlouhodobý cíl OSN. Podle pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je možné peníze z tohoto fondu vynaložené v prvním roce na péči žadatele o azyl považovat za zahraniční pomoc.
