Článek
Řada zemí F-35 již nakoupila nebo s Lockheed Martin podepsala o nákupu smlouvu. Mezi takové země patří Česká republika, Austrálie, Belgie, Kanada, Dánsko, Finsko, Německo, Řecko, Izrael, Itálie, Japonsko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Jižní Korea, Rumunsko, Singapur, Švýcarsko a Spojené království.
Existují však i státy, které takovou smlouvu neuzavřely, ale o dodávky F-35 usilují. To je třeba Portugalsko. Americký prezident Donald Trump navíc letos uvedl, že USA chtějí zvýšit prodej zbraní do Indie, která podle něj nakonec dostane právě i zmíněné F-35.
Trumpova administrativa se ale v posledních měsících chová nepředvídatelně a kvůli chování směrem k Ukrajině, které USA na týden zastavily vojenskou pomoc a s níž přestaly sdílet zpravodajské informace, teď Washington vypadá jako nespolehlivý partner. Kvůli tomu několik států začalo pochybovat o nákupu amerických stíhaček. Bojí se mimo jiné toho, že by USA mohly omezit jejich funkce.
Evropská páka na Trumpa? Nekupujte od nás F-35 ani další zbraně, radí americký generál v rozhovoru pro Novinky
Amerika
Portugalsko
- Portugalské letectvo doporučilo, aby stát nakoupil stíhačky páté generace F-35. Když se ale tamní server Público na nákup zeptal ministra obrany Nuna Mela, odpověděl, že chce nakupovat zbraně pouze od spolehlivých partnerů.
- „Při rozhodování nemůžeme ignorovat geopolitické prostředí. Nedávný postoj Spojených států v kontextu NATO nás musí přimět k tomu, abychom se zamysleli nad nejlepšími možnostmi, protože předvídatelnost našich spojenců je něco, co musíme brát v potaz,“ řekl Melo v první polovině března.
- Podle Mela je kvůli Trumpově administrativě nutné zjistit, jaké restrikce by F-35 nebo jiné americké zbraně měly. „Svět se změnil. A tento náš spojenec by mohl přinést určitá omezení v oblasti používání, údržby, komponentů a všeho, co souvisí se zajištěním provozuschopnosti letadel a s jejich použitím ve všech typech scénářů,“ dodal portugalský ministr obrany.
- Server Business Insider uvedl, že Portugalci chtějí na nákup stíhaček páté generace vynaložit šest miliard eur. Kolik stíhaček by ale chtěli zakoupit, není přesně jasné.
Kanada
- Asi nejhlasitěji o nákupu stíhaček zapochybovala Kanada, která již za část strojů dokonce zaplatila 19 miliard dolarů. Celkově má nasmlouvané stíhačky za 74 miliard (asi 1,7 bilionu korun).
- Ministr obrany Bill Blair nicméně uvedl, že za zbylé stíhačky již Ottawa nemusí zaplatit. „Tuto stíhačku vybralo naše letectvo, ale nyní zkoumáme další alternativy, zda všechny ty F-35 potřebujeme,“ uvedl Blair podle kanadské televize CBC.
- Podle ministra by Kanada mohla tyto stroje nahradit letouny z Evropy, například švédskými gripeny. „Premiér (Mark Carney) mě požádal, abych tyto věci prozkoumal a vedl diskuze s dalšími, zejména s těmi, kteří by umožnili montáž stíhaček v Kanadě,“ dodal ministr. Podle CBC toto řekl s odkazem právě na zmíněné Švédsko, jež Kanadě nabídlo, že by se stroje mohly montovat na jejím území.
- Kanada již zaplatila za 16 amerických F-35, které by měly z USA dorazit začátkem příštího roku. Dohromady jich má nasmlouváno 88.
Nákup stíhaček F-35 přehodnocuje už i Kanada. A to jich má část zaplacenou
Amerika
Švýcarsko
- Řada švýcarských poslanců se obává, že by Spojené státy mohly přestat aktualizovat software amerických stíhaček, kvůli čemuž by došlo ke snížení provozních schopností strojů, uvedl tamní server Swissinfo. I kdyby se ale parlament rozhodl nezakoupit americké stíhačky, země by za ně musela zaplatit, podotkl.
- Vláda se k pochybám vyjádřila s tím, že věří, že Američané své sliby splní a k žádnému omezení schopností nedojde.
- Švýcaři mají nasmlouvaných 36 amerických strojů za asi šest miliard franků (přes 156 miliard korun). Zatím za ně podle serveru zaplatili asi 700 milionů franků.
Dánsko
- Tento severský stát sice již všechny stíhačky zakoupil a od 1. dubna půjdou do ostrého provozu. 21 z nich dostane dánské letectvo, na zbývajících šesti budou cvičit piloty v USA. I tak se ale v zemi najdou politici, kteří o správnosti nákupu nyní pochybují.
- Poslanec a někdejší dánský ministr obchodu Rasmus Jarlov, který je podle svých slov jedním z těch, kteří o nákupu rozhodovali, na síti X napsal, že tohoto rozhodnutí lituje. Varoval, že USA mohou Dánsku vyhrožovat kvůli Grónsku, které chtějí dostat pod kontrolu.
- „Jako jeden z těch, kdo rozhodovali o nákupu F-35 v Dánsku, toho lituji. (…) Dovedu si snadno představit situaci, kdy USA budou po Dánsku požadovat Grónsko, a když odmítneme, deaktivují naše zbraně a nechají Rusko, aby na nás zaútočilo,“ napsal v příspěvku Jarlov.
- „Proto je nákup amerických zbraní bezpečnostním rizikem, které nemůžeme podstupovat. V příštích letech nás čekají obrovské investice do protivzdušné obrany, stíhaček, dělostřelectva a dalších zbraní, a pokud je to možné, musíme se americkým zbraním vyhnout,“ dodal.
- Podle Jarlova je pro Američany jednoduché stíhačky vyřadit z provozu, a to prostým zastavením dodávek náhradních dílů. „Chtějí posílit Rusko a oslabit Evropu a ukazují, že jsou ochotní způsobit obrovské škody mírumilovným a loajálním spojencům, jako je Kanada, jen proto, že trvají na své existenci,“ uzavřel poslanec.
Německo
- Poslanec německého parlamentu za CDU Ingo Gädechens prohlásil, že by Německo mělo nákup stíhaček ještě promyslet. „Musíme se na to podívat pořádně a být opatrní. Jestliže dáváme takové peníze za zbraňový systém jako u F-35, musíme mít sami schopnost rozhodovat o jeho použití,“ cituje politika deník Bild, který se takto vyjádřil k možnému „kill switchi“, tedy o spekulovaném tlačítku, které by stíhačky vyřadilo z provozu.
- Bývalý předseda Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger zase uvedl: „Jestliže se musíme bát, že by mohly udělat USA v budoucnu s německými F-35 totéž, co udělaly na Ukrajině, pak bychom měli zvažovat ukončení kontraktu.“ Reagoval tak na postup Trumpa, který asi na týden pozastavil sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, která pak nemohla efektivně využívat americké salvové raketomety HIMARS a další americké zbraně a utrpěla kvůli tomu ztráty.
- Šéf komunikace německé zbrojovky Hensoldt Joachim Schranzhofer pro Bild řekl: „Tzv. vypínač, kill switch, je více než jen fáma.“ Dodal ale, že jsou i jiné cesty, jak do provozu strojů zasáhnout. „Je mnohem snazší to udělat přes systém plánovaní misí. Pak zůstanou piloti na zemi,“ prohlásil s tím, že by stíhačka tedy ani neodstartovala.
- Německo objednalo 35 strojů F-35 za 8,3 miliardy eur (přes 211 miliard korun). První stíhačky by Němci měli dostat v roce 2026.
Němci se obávají, že by jim mohli Američané vypnout pořizované letouny F-35
Amerika
Česko nebo Nizozemsko neustoupí
- Česká republika v současnosti nepochybuje o nákupu amerických stíhaček F-35. Premiér Petr Fiala pro Seznam Zprávy uvedl, že pro to nejsou důvody. „Ne, taková pochybnost není,“ uvedl.
- „Uvědomme si, že první letadla přijdou do České republiky v době, kdy bude ve funkci jiný americký prezident,“ dodal. První stroje by do Česka měly dorazit v roce 2031, další do roku 2035. Dohromady Praha objednala 24 těchto letounů páté generace.
- I české ministerstvo obrany ovšem připustilo, že by USA mohly stíhačky omezit, nikoli ale úplně odstavit.
- „Do letounu jako takového nelze na dálku zasahovat. Lze ovšem omezovat přístup například ke kryptografickým klíčům, což by zkomplikovalo provoz,“ připustilo ministerstvo, které se této problematice věnovalo na webu v formou otázek a odpovědí.
Američané F-35 vypnout nemohou, omezit ano, přiznává ministerstvo obrany
Domácí
- Žádné pochybnosti kromě Prahy nemá ani Amsterdam, který již se stíhačkami létá. Podle tamního ministra obrany Rubena Brekelmanse je program F-35 mezinárodní. Odmítl tvrzení, že by Washington mohl stíhačky vyřadit či ovlivnit.
- „Je v zájmu náš všech, abychom zajistili, že program F-35 zůstane plně funkční a že zůstane tak úspěšný, jako je teď. Nevidíme žádné známky toho, že by Spojené státy ustupovaly,“ uvedl Brekelmans. „Takže si nemyslím, že bychom o tom měli nějak spekulovat,“ dodal.
- Nizozemsko obdrželo 40 z 52 objednaných stíhaček loni v září. Ve stejný měsíc podle severu Defense News objednalo dalších šest strojů.
Řada podmínek
Spojené státy nechtějí poskytnout své technologie každému a mají řadu požadavků, které země musí splnit. Základní podmínkou je, aby se jednalo buď o člena Severoatlantické aliance, nebo o stát, který s aliancí či s USA má velmi dobré vztahy.