PŘEHLEDNĚ: Co požaduje Rusko

Dopis začíná obecnou charakteristikou, ve které Rusko konstatuje, že Američané neposkytli konstruktivní odpověď na ruské návrhy.

Řeč je o odmítnutí dalšího rozšiřování NATO, odstoupení od tzv. bukurešťského formátu, v rámci kterého se Ukrajina a Gruzie mají stát členy NATO, a také odmítnutí vytváření vojenských základen na území států bývalého Sovětského svazu, a to včetně využívání jejich infrastruktury k provádění jakékoli vojenské činnosti, jakož i navrácení vojenského potenciálu a infrastruktury NATO do stavu z roku 1997, kdy byl podepsán Zakládající akt Ruska s NATO.

Vzhledem k tomu, že Česká republika vstoupila do NATO až v roce 1999, je možné, že by ani na jejím území nesměly například cvičit žádné spřátelené jednotky.

„Tato ustanovení mají pro Ruskou federaci zásadní význam,” uvádí se v úvodu dopisu. Další body jsou vypsány níže.

Rusko ujišťuje, že neplánuje invazi na Ukrajinu. Žádá ale garanci, že Ukrajina (spolu s Gruzií) nebude přijata do Severoatlantické aliance. Moskva vyjadřuje obavu, že bude-li Ukrajina přijata do NATO, pokusí se Kyjev silou získat zpět poloostrov Krym, k čemuž využije v souladu s článkem 5 Washingtonské smlouvy pomoci Spojených států a jejich spojenců. Urovnání konfliktu je podle ruské strany možné dodržováním Minských dohod.

Pro deeskalaci konfliktu je podle Ruska důležité podniknout také následující kroky: zastavit dodávky zbraní na Ukrajinu, stáhnout všechny západní poradce a instruktory, zakázat přítomnost NATO při jakýchkoliv cvičeních s ozbrojenými silami Ukrajiny a vrácení nebo export všech zbraní, které Kyjev obdržel ze zahraničí.

Rusko uvádí, že rozmístění svých ozbrojených sil na území Ruské federace nemá a nemůže ovlivnit zájmy Spojených států. „Připomínáme, že na území Ukrajiny nejsou žádné naše síly,” stojí v dopise.

Rusku vadí, že Spojené státy trvají na tom, že zlepšení bezpečnostní situace lze dosáhnout pouze deeskalací situace na Ukrajině, tedy stažení ruských vojáků z pohraničí, ale nijak nereflektují na ruské požadavky.

Rusko například upozorňuje, že USA a jejich spojenci přesouvají vojenskou infrastrukturu na východ a rozmisťují ji na území nových členů, čímž „volně interpretovali” ustanovení zakládajícího aktu o spolupráci Ruska s NATO z roku 1997 o „zřeknutí se dodatečného trvalého nasazení značných bojových sil”.

Spojené státy lpí na konceptu nedělitelnosti bezpečnosti a podle Ruska tím vytváří výhody pro sebe a neberou ohled na bezpečnostní zájmy Ruska, které jsou ignorovány a nezadatelné právo Ruska se o ně starat je popíráno. „Pro nás je to samozřejmě nepřijatelné,” uvádí se v dopise.

Rusko očekává, že se NATO jednou pro vždy zaváže nerozšiřovat se dál na východ. Takzvaná politika otevřených dveří je podle ruské strany v přímém rozporu se závazkem vedoucích představitelů všech účastnických států Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) „neposilovat vlastní bezpečnost na úkor bezpečnosti ostatních“.

Spojené státy podle Ruska ignorují balíček návrhů jako celek a místo toho reagují jen na ty části, které se jim hodí. Rusko zopakovalo, že se snaží dosáhnout „dlouhodobého urovnání nepřijatelné situace, která se v euroatlantickém regionu vyvíjí“. Pokud se obě strany nedohodnou na základních principech, pak nebudou jakákoli bezpečností opatření dlouhodobě udržitelná.

Rusko požaduje, aby USA stáhly jaderné zbraně, které jsou rozmístěny v jiných státech NATO tak, že jsou schopny zasáhnout cíle na území Ruska.

Rusko se domnívá, že tyto typy zbraní jsou nezbytnou součástí bezpečnostního nastavení, a chce se dohodnout na pravidlech jejich rozmisťování. V tomto ohledu existuje konsensus na obecném přístupu k řešení, detaily se budou teprve dojednávat.

Rusko požaduje opatření ke snížení rizik v souvislosti s lety těžkých bombardérů a plaveb bojových hladinových lodí v blízkosti státních hranic.

Vojenská cvičení v dohodnutých oblastech u hranic by měla mít omezený rozsah a strany by se o svých manévrech celkově měly pravidelně informovat. Rusko nicméně nesouhlasí s návrhem Spojených států na vyšší transparentnost s argumentem, že cílem takového návrhu je pouze snaha „posvítit si“ na činnost sil Ruské federace.