Přehled dosud uvalených sankcí na Rusko po invazi na Ukrajinu

Česká vláda již od prvního dne invaze projednávala kroky proti Ruské federaci. Zastavila vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů.

Stát i odvolal souhlas s provozem ruských konzulátů v Brně a Karlových Varech. Česko v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu pozastavilo provoz českých generálních konzulátů v Petrohradě a Jekatěrinburgu, uzavřelo také Český dům v Moskvě. ČR rovněž zakázala ruským aerolinkám vzlety a přistání na českých letištích. Finanční správa zastavila převody peněz na účty Sberbank, u které Česká národní banka zahájila kroky k odebrání bankovní licence.

Po vzoru dalších států také Česká republika zmrazila Rusům, na které se sankce vztahují, majetek za stovky milionů korun.

Evropská unie podnikla kroky v podobě ekonomických sankcí vůči Rusku po invazi na Ukrajinu hned první den, 24. února. Ty se postupem času dále rozšiřovaly a rozdělují se přehledně do jednotlivých balíčků.

Státy EU se 2. března rovněž shodly na sankcích proti Bělorusku za jeho podíl na ruské invazi na Ukrajinu. Postihy mají dále omezit běloruský export, který již zasáhly předchozí unijní sankce vůči režimu autoritářského vládce Alexandra Lukašenka. Opatření se dotýkají 70 procent veškerého běloruského vývozu do EU. Na sankční seznam přibylo 22 armádních velitelů či dalších lidí podílejících se na ruské invazi na Ukrajinu.

Pravděpodobně nejvíce se diskutovalo ohledně návrhu na vyřazení Ruské federace z mezinárodního platebního systému SWIFT. V úterý 2. března se zástupci Evropské unie dohodli, že od systému SWIFT odstřihnou sedm ruských bank. Největší z nich – Sberbank – mezi nimi nebyla. K tomu došlo až v rámci šestého balíku. Zasílání zpráv v systému SWIFT umožňuje transakce v hodnotě bilionů dolarů po celém světě.

Podle úředníků obeznámených s rozhodnutím jsou další zasažené banky VTB Bank PJSC, Bank Rossiya, banka Otkritie, Novikombank, Promsvyazbank PJSC, Sovcombank PJSC a VEB.RF. Kdy budou odpojeny od systému, není zatím jasné.

EU kvůli ruské invazi na Ukrajinu posílí společnou obranu, mimo jiné počítá s výrazným zvýšením armádních výdajů a těsnější spoluprací s NATO.

Na základě pátého balíku sankcí se státy EU shodly na zákazu dovozu ruského uhlí s platností od srpna 2022, šestý balíček se zase zaměřil na dovoz ropy.

Ekonomické sankce se nevyhnou ani ruským oligarchům, jejichž seznam se stále rozšiřuje. Jedním ze sankciovaných Rusů je například miliardář a majitel britského fotbalového klubu Chelsea Roman Abramovič.

Dále italské úřady zabavily v Terstu jachtu rusko-běloruského miliardáře Andreje Melničenka. Luxusní jachta Sy A, označovaná za jednu z největších na světě, má podle médií hodnotu 530 milionů eur (13 miliard korun).Také Spojené státy uvalily sankce na ruské oligarchy a politiky. Je mezi nimi i rodina kremelského mluvčího Dmitrije Peskova, 12 poslanců ruské Státní dumy a deset členů správní rady ruské banky VTB.

9. března EU přidala na sankční seznam jména 160 ruských politiků a oligarchů včetně šéfa aerolinek Aeroflot nebo zetě ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a dalších miliardářů podnikajících v hutnictví, zemědělství, telekomunikacích či farmaceutickém průmyslu.

Zatímco jiné státy EU, jako například Německo nebo Itálie, již zveřejnily jména prvních ruských občanů, kterým v rámci sankcí EU kvůli invazi na Ukrajině zmrazily majetky, Česko stále mlčí. Důvodem má být omezená česká legislativa.

Z Ruska dále odcházejí velké firmy nebo tam přerušují činnost, nově například francouzská technologická společnost Dassault, která přerušuje činnost také v Bělorusku. Své pobočky dočasně v Rusku uzavřely McDonald's, Starbucks, L'Oréal, Coca-Cola, PepsiCo, Renault nebo Nestlé.

Británie zavedla sankce proti Gennadiji Timčenkovi a dalším miliardářům s těsnými vazbami na ruského prezidenta Vladimira Putina. V odpovědi na ruský útok na Ukrajinu oznámila Británie již ve čtvrtek 24. února dosud největší soubor protiruských sankcí, který zasahuje více než 100 jedinců a subjektů, mezi nimi Kirilla Šamalova, bývalého zetě prezidenta Putina a několik oligarchů.

Londýn zároveň zmrazil aktiva ruských bank a vyřadil je z britského finančního systému. V plánu je příprava zákonů, které omezí finanční a exportní styky s Ruskem, oznámil v parlamentu britský premiér Boris Johnson. Nové sankce se podle něj týkají „všech hlavních výrobců, kteří podporují Putinovu válečnou mašinerii“, včetně ruského státního zbrojařského konglomerátu Rostěch (Rostec) a čtyř dalších zbrojních společností. V Británii také dostaly zákaz přistávání veškeré stroje ruského leteckého přepravce Aeroflot.

Británie zároveň oznámila balík zvýhodnění pro Ukrajince žijící na jejím území. Patří mezi ně uvolnění pravidel pro získání víz, uvedla britská ministryně vnitra Priti Patelová. Ruští oligarchové by na jejich základě měli ve Spojeném království ztratit zázemí.

Země dále oznámila, že zakáže vývoz luxusního zboží do Ruska a zavede dodatečná cla na dovoz vybraných ruských komodit, včetně vodky, kovů nebo hnojiv. Uvalila sankce na dalších 350 osob, mezi nimiž je i řada ruských oligarchů. Na seznamu je nově místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medveděv, ruský ministr obrany Sergej Šojgu, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov či mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Sankční seznam rozšířila o dalších 65 subjektů napojených na ruský režim, část z nich je i z Běloruska. Je mezi nimi několik ruských bank, Wagnerova (v přepisu z ruštiny Vagnerova) skupina soukromých žoldnéřů, firmy z obranného průmyslu nebo ruské železnice. Zmrazí také aktiva bank Gazprombank a Alfa Bank, státní námořní přepravní společnosti Sovcomflot, hlavního výrobce ruských bezpilotních letounů Kronshtadt, státních železnic nebo těžařské společnosti a vývozce diamantů Alrosa.

Británie rovněž uvalila sankce na dvě dcery ruského prezidenta Vladimira Putina a na dceru ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Podle britské vládní analýzy z počátku dubna koordinované britské a mezinárodní sankce zmrazily na 275 miliard liber (přes osm bilionů korun) z Putinových válečných zdrojů, což představuje 60 procent ruských rezerv v zahraničních měnách.

Rovněž americký prezident Joe Biden oznámil uvalení řady sankcí. Míří zejména proti ruským bankám VEB a Promsvjazbank. Ruská vláda nebude mít přístup k západním penězům a trhům. Biden vydal také dekret, kterým Američanům zakázal obchodování se separatistickými regiony na východě Ukrajiny. Sankce zároveň míří na „ruské elity a jejich rodinné příslušníky“. Tato oznámení navázala na Bidenův dekret zakazující Američanům ekonomické aktivity v separatistických regionech na Donbasu, který byl vnímán spíše jako symbolický.

Další sankce oznámené Bidenem blokují aktivity čtyř významných ruských bank, včetně dvou největších – VTB a Sberbank. Dohromady se tak podle Bidena americké sankce týkají institucí, které disponují majetkem o objemu bilionu dolarů (přes 22 bilionů Kč). „To znamená, že veškerá aktiva, která mají v Americe, budou zmrazena,“ řekl.

Sankce míří také proti dalším představitelům ruských „elit“ i proti vývozu telekomunikačního vybavení a dalších technologií. Spojené státy a jejich spojenci tak podle amerického prezidenta omezují schopnost Ruska účastnit se globální ekonomiky. USA rovněž uzavřou svůj vzdušný prostor ruským letadlům. V úterý 8. března zakázaly dovoz ropy, plynu a uhlí z Ruska.

Zároveň Rusko uvalilo sankce na USA. Na svůj sankční seznam Rusko v úterý 15. března umístilo celkem třináct vysoce postavených úředníků a politiků Spojených států včetně prezidenta Joea Bidena. Mezi dalšími jsou ministr zahraničí Blinken, ministr obrany Austin, bezpečnostní poradce prezidenta Sullivan, ředitel CIA, mluvčí Bílého domu nebo syn Bidena Hunter.

USA dále vydaly seznam stovky letadel z Ruska, které nebudou moci létat do zahraničí. Týká se to pětiny flotily Aeroflotu i letadla Romana Abramoviče. Bílý dům rovněž v tichosti sestavil tým amerických bezpečnostních činitelů, který má načrtnout scénáře, jak by Spojené státy a jejich spojenci měli reagovat, pokud by ruský prezident Vladimir Putin použil své zásoby chemických, biologických nebo jaderných zbraní.

USA v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku slíbily dodávku 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do Evropy do konce roku 2022.

Švýcarsko bylo zpočátku ruské invaze na Ukrajinu zdrženlivé a bylo na vahách mezi tradiční neutralitou a solidaritou se Západem. Čtyři dny po zahájení války na Ukrajině nicméně země oznámila, že svou neutralitu poruší a na Rusko rovněž uvalí sankce. Svou politiku přísné neutrality tak opustilo po více než 500 letech.

Švýcarská prokuratura také zřídila pracovní skupinu, která bude potírat možné obcházení protiruských sankcí a shromažďovat důkazy o válečných zločinech souvisejících s ruskou invazí na Ukrajinu. Pracovní skupina chce rovněž pomoci při shromažďování důkazů v souvislosti s vyšetřováním možných válečných zločinů na Ukrajině Mezinárodním soudním dvorem OSN. V případě, že by podezřelí vstoupili na území Švýcarska, mohla by sama zahájit trestní řízení.

Také Francie na Rusko uvaluje sankce. Zmrazila 20. března aktiva ruské centrální banky v hodnotě 22 miliard eur (zhruba 491 miliard Kč). Kromě toho zmrazila aktiva na účtech soukromých osob ve francouzských finančních institucích ve výši 150 milionů eur (zhruba 3,7 miliardy Kč). Mimo to navíc Francie zmrazila nemovitosti v hodnotě půl miliardy eur, což je asi 30 nemovitostí a bytů ve vlastnictví ruských občanů.

Ukrajinský parlament schválil již ve středu 23. února uvalení sankcí na 351 Rusů, včetně zákonodárců, kteří podpořili uznání nezávislosti dvou separatistických regionů na východě země a vyslání ruských vojáků do regionu. Přijaté sankce ze strany Ukrajiny zahrnují mimo jiné zákaz vstupu do země pro stovky Rusů, kterým se zároveň odpírá přístup ke kapitálu či nemovitostem.

Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, že Kyjev přerušuje diplomatické styky s Moskvou. V pátek 25. února ráno Zelenskyj řekl, že sankce, které v posledních dnech na Moskvu uvalily západní země, nejsou dostatečné. Důkazem je podle něj stále pokračující ruská agrese proti jeho zemi. Dodal, že svět nadále pozoruje dění na Ukrajině zpovzdálí.

Prezident Zelenskyj nadále neustále apeluje a vyvíjí tlak na členské země Evropské unie, NATO, G7 a další státy jako Izrael, aby zaujaly vůči Rusku tvrdší postup a konaly. Požaduje navýšení sankcí, dodávky zbraní, letadel či raket nebo vyhlášení bezletové zóny.

Japonská vláda se ve středu 23. února rozhodla uvalit nové sankce na Rusko kvůli uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny. Tokio například zakázalo prodávat nové emise ruských státních dluhopisů na japonském trhu. Pravidla také zakazují vydávat víza do Japonska představitelům separatistů z východu Ukrajiny.

Japonský premiér Fumio Kišida v pátek 25. února uvedl, že Japonsko rozšíří sankce proti Rusku na tři oblasti, včetně finančních institucí a vývozu vojenského vybavení. Podle agentury Reuters také řekl, že udělá vše pro omezení ekonomického dopadu ukrajinské krize na Japonsko. Japonský premiér zároveň přislíbil Ukrajině mimořádnou pomoc ve výši 100 milionů dolarů (zhruba 2,2 miliard Kč).

Během prvního měsíce ruské invaze na Ukrajinu pak Japonsko postupně zavedlo sankce vůči desítkám osob, bank nebo společností. Japonsko také 24. března oznámilo, že podnikne kroky k tomu, aby Rusku odebralo doložku nejvyšších výhod a zabrání mu v obcházení finančních sankcí pomocí digitálních aktiv.