Článek
Už v březnu dosahovala podpora Ficovy strany „jen” 22,4 procenta, což je podstatně mně, než na co byla zvyklá. V parlamentních volbách v roce 2016 získal Směr 28,3 procenta hlasů a o čtyři roky dříve dokonce sestavoval první jednobarevnou vládu od roku 1989, když stranu volilo 44,4 procenta Slováků.
Podle aktuálního průzkumu by se na druhém místě umístila koalice mimoparlamentních stran Progresivní Slovensko a Spolu se ziskem 13,4 procenta hlasů. Členkou a bývalou místopředsedkyní Progresivního Slovenska je nedávno zvolená nová slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Ta se chce do červnového nástupu do funkce hlavy státu vzdát členství ve straně.
Zuzana Čaputová
Třetí se umístila kontroverzní Lidová strana Naše Slovensko Mariana Kotleby, kterou by volilo 10,5 procenta Slováků. Nejvyšší soud Slovenské republiky bude 29. dubna na návrh generálního prokurátora rozhodovat o rozpuštění této strany. Podle prokuratury je cílem LSNS odstranění současného demokratického systému a jedná se o extremistickou stranu s fašistickými tendencemi, která svou činností porušuje slovenskou ústavu, zákony a mezinárodní smlouvy. [celá zpráva]
Podle průzkumu by poprvé od roku 1989 neměla ve slovenském parlamentu zastoupení maďarská menšina. Vládní slovensko-maďarská strana Most-Híd by podle průzkumu agentury Focus získala jen 4,7 procenta hlasů a mimoparlamentní Strana maďarské komunity 3,6 procenta hlasů. Ani jedna ze stran by tak nepřekročila pětiprocentní práh potřebný pro vstup do parlamentu.
Do parlamentních voleb, které se budou konat na Slovensku příští rok, by mohl zasáhnout i současný prezident Andrej Kiska. Ten oznámil, že chce založit stranu, s kterou by rád volby vyhrál, podrobnosti však neuvedl, oznámí je prý po skončení prezidentského mandátu.