Článek
„Jde o osm žen a 24 mužů. Všichni přiznali vinu, vyjádřili lítost nad svými skutky a požádali o udělení milosti,“ informovala o omilostněných státní agentura Belta. Dodala, že 17 omilostněných trpí chronickými nemocemi, jeden má zdravotní postižení, 17 odsouzených má děti a devět omilostněných je starších než 50 let. „Ministerstvo vnitra zajistí kontrolu, aby se chovali v souladu se zákonem,“ dodala agentura, aniž by uvedla jména omilostněných, kteří byli původně odsouzeni za extremismus. Toto obvinění běloruské úřady často používají proti politickým oponentům.
Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská
Jinou skupinu tří desítek vězňů Lukašenko omilostnil na počátku listopadu, mezitím ale úřady zadržely více než 100 příbuzných a přátel politických vězňů při nové vlně zatýkání před lednovými prezidentskými volbami, ve kterých bude autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko kandidovat na sedmé volební období.
Zatýkání označila nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna za zjevnou snahu vykořenit jakýkoli zbývající náznak odporu proti Lukašenkovi, který je u moci více než 30 let.
„Režim se snaží zlomit naši solidaritu a vyděsit rodiny, které pomáhají svým uvězněným příbuzným,“ řekla agentuře AP vůdkyně běloruské opozice v exilu Svjatlana Cichanouská.
Vůdci opozice uprchli, nebo jsou ve vězení
Běloruské úřady brutálně potlačily masivní protesty po sporných prezidentských volbách z léta 2020, kdy úřady opět vyhlásily vítězem Lukašenka, a zajistily mu tak šesté funkční období. Pořádkové síly tehdy zadržely asi 65 000 lidí. Opoziční vůdci byli buď uvězněni, anebo uprchli ze země. Podle Vjasny je v Bělorusku nyní asi 1300 politických vězňů. Mnohým úřady odpírají náležitou lékařskou péči a kontakt s rodinami.
Před prezidentskými volbami vyhlášenými na 26. ledna 2025 úřady zesílily represe. Nedávná vlna zatýkání se zaměřila také na účastníky on-line diskusí v různých běloruských městech.
Putin se mě na nic neptal, řekl Lukašenko o okolnostech ruského útoku na Ukrajinu z Běloruska
Lukašenko zároveň od července omilostnil více než dvě stovky politických vězňů, což pozorovatelé považovali za signál, že je otevřený dialogu s Evropskou unií a se Spojenými státy, které kvůli jeho zásahům proti opozici zavedly proti Minsku rozsáhlé sankce.
Vězněnou běloruskou opoziční političku Maryju Kalesnikavovou, o které její blízcí neměli 20 měsíců žádné zprávy, směl tento měsíc navštívit její otec. „Úřady vedou informační kampaň, aby vytvořily dojem ‚tání‘, což zvyšuje rizika pro politicky aktivní Bělorusy,“ řekl tehdy Andrej Stryžak, který vede opoziční fond solidarity s vězni.
Nedej bože, aby v Bělorusku vládla žena, děsí se Lukašenko. Sám prý musí rozumět všemu
