Článek
Ještě předtím, než Poláci převzali šéfování, Brusel jim vykolíkoval herní plochu v otázce, kterou Varšava považuje za zásadní. Předložil totiž návrh rozpočtu EU na léta 2014–20, o němž se začne jednat za polského předsednictví, a vyhnul se všemu, čeho se Poláci obávali: rozpočet totiž není nižší než ten nynější a neomezují se ani výdaje na zemědělce a chudé regiony, jichž je v Polsku více než dost. Cenou za to je zavedení evropských daní, což řada zemí – včetně Česka – hlasitě odmítá.
Polsko bude muset návrh Komise nějak prosadit – nebo najít jiné způsoby, jak financovat Unii. Těch však moc není. Kromě daňových poplatníků zbývají už jen rozpočty států, jimž se ale moc platit nechce. Polský premiér Donald Tusk zatím jen ujišťuje, že chce zabránit tomu, aby se jednání o penězích nezvrhla v nářky typu „já platím a ty inkasuješ“.
Není ale jasné, jak daleko je Polsko schopno jednání dovést. Na podzim se konají volby, a pokud po nich vystřídá proevropskou Tuskovu vládu euroskeptický kabinet pravicové strany Právo a spravedlnost (PiS), je třeba počítat se zásadním obratem v unijní politice země – a také se zmatkem, který to může vyvolat.
Máme vizi, říká Tusk
Tusk demonstruje, že pro roli států v EU má jasnou vizi, která jeho českým protějškům zcela chybí. Německému deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung řekl: „Jsme svědky souboje dvou perspektiv: taktické, jež nás vede k chybným rozhodnutím, neboť vyplývá z vnitropolitických tlaků a blížících se voleb, a strategické. Ta od nás vyžaduje odvahu a představivost, poněvadž jejím jádrem je přesvědčení, že existuje společný evropský zájem. Ten od nás vyžaduje, abychom odsunuli bokem část našich národních zájmů.“
Nejsou to jen slova: Polsko opakuje, že je připraveno podílet se na pomoci pro Řecko, i když k eurozóně nepatří. Ví, že i jeho ekonomika, stejně jako ta česká, je na euru životně závislá.
K prioritám polského předsednictví patří i zajištění potravinové a energetické bezpečnosti. Poláci by také rádi podepsali „novou varšavskou smlouvu“, jež potvrdí připojení Chorvatska k Unii. Prosazují i dohodu o zóně volného obchodu mezi EU a Ukrajinou, což by vyvázalo Kyjev z ruské sféry vlivu. Zároveň ujišťují, že kvůli východu nebudou zapomínat na jih, na arabský svět, kde už půl roku probíhá vlna nepokojů, bojů a revolucí.