Článek
Premiér Jens Stoltenberg položil věnec v Oslu a má se přidat ke stovkám lidí na ostrově Utöya při pietním kladení věnců v 18:45, což je chvíle, kdy byl Breivik zadržen.
„Vrah selhal, vyhráli lidé,“ řekl podle BBC premiér při kladení věnců v Oslu a dodal: „Pro všechny z nás to byl těžký rok. Neuplynul den, kdy by se tragédie nepřipomněla. Bomby a střely měly změnit Norsko. Norský lid ale odpověděl obranou svých hodnot."
Norsko se z útoků zotavuje pomalu
Norsko se ale z řádění Breivika ještě nevzpamatovalo. Nejenže neskončil proces s ním a teprve v úterý se rozhodne, zda je, či není psychicky narušený, ale ani budovy poškozené explozí nejsou dosud opravené. Kancelář premiéra a ministerstvo zdravotnictví kryje plast.
Reakce na Breivikův útok i dnes kolísají od rozhořčení až po vztek, od bezmocnosti po snahu měnit věci – bez ohledu na to, zda krveprolití dotyčné postihlo osobně, nebo jen jako členy vykolejené společnosti.
„Vzorec chování je typický,“ upozorňuje socioložka Erika Fatlandová (47), která loňský červenec přirovnává k dramatu s rukojmími a čečenskými teroristy ve škole v Beslanu v roce 2004. „Nejprve duševní otřes, pak pokus o vytěsnění, poté hledání obětních beránků a nakonec zvládnutí,“ podotýká.
Devadesát procent dotazovaných uvádí, že jsou hrdí na to, že jsou Norové – víc než kdykoli předtím. Postoj k přistěhovalcům se zlepšil. „Případ Breivik snížil nesnášenlivost vůči cizincům i islamofobii,“ míní Fatlandová.
Přesto mladí jiného původu dál uvádějí, že se cítí být Pákistánci či Turky, i když se v Norsku narodili. Podpora Pokrokové straně, jejímž členem Breivik krátce byl a jež se zbavila agresivní rétoriky, se po prudkém propadu vrátila na dvacet procent. Kdyby se dnes konaly volby, musel by Stoltenberg do opozice, vyhráli by konzervativci. Ministr zahraničí Jonas Gahr Stohre to vyjádřil výstižně: „Žijeme v Norsku, jež se změnilo, a přesto zůstalo stejné.“
V úterý se Norsko dozví, zda Breivik patří do vězení, nebo na psychiatrii. „Pro mě je nejdůležitější, aby se už nikdy nedostal na svobodu,“ upozorňuje Unni Esplandová, která ztratila na Utöye šestnáctiletou dceru.
Růži položí i vyšetřovatel
Geir Egil Loken (39) je jedním ze stovek Norů, kteří položí symbolickou rudou růži na ostrově Utöya. Loken Breivika 220 hodin vyslýchal a sepsal o tom 55 000 stran protokolu. Na městském soudu v Oslu seděl Loken se třemi kolegy hned vedle síně číslo 220, kde se od dubna odehrával proces. Na monitoru sledoval výpověď obžalovaného, aby mohl informovat prokuraturu o jakémkoli rozporu.
„Není to běžný policista,“ tvrdí o Lokenovi kolegové. Dříve byl učitelem v mateřské školce a pečovatelem v psychiatrickém zařízení. Čtyři roky šlapal chodník jako policejní hlídka v Bergenu, pak v Oslu a od roku 2006 působil jako policista v Kosovu.
„Má zvláštní dar prokouknout lidi, skoro jako Columbo,“ řekl o něm jeho kolega listu VG. Jako vyšetřovatel oddělení organizovaného zločinu rozbíjí gangy drogových dealerů. „Nejlepší svědek je pachatel sám,“ svěřil se webu SpiegelOnline se svým krédem.
„Utöya pro mě byla nejpřitažlivějším cílem během prázdnin. Tady se zdržovalo nejvíc zrádců kategorie A,“ svěřil se mu Breivik, který levici považuje za sílu, jež vydala zemi napospas přistěhovalcům, zejména muslimům.