Před branami Evropy čekají statisíce migrantů. Tikajícími bombami jsou Libye a Mauritánie

Donedávna bylo vstupní branou do Evropy Tunisko. Většina afrických migrantů se vydávala do Itálie z přístavního města Sfax. Tuniský prezident Kaïse Saïed v současné době proti migraci razantně zasahuje. Ve srovnání s předchozím rokem se počet migrantů mířících do Itálie snížil o více než 64 procent a ze Sfaxu až o 77 procent. V loňském roce Itálie zaznamenala téměř 160 tisíc příchozích z Tuniska.

Tunisko není jen tranzitní zemí. V roce 2023 se v Itálii vylodilo 4200 Tunisanů. Letos tamější bezpečnostní složky stoply 30 tisíc Tunisanů, kteří mířili do Itálie. Kromě toho se z této severoafrické země stále více Západoafričanů dobrovolně vydává na cestu domů.

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uvádí, že bezplatnými lety a podporou při start-upu v jejich domovských zemích podporuje třikrát více lidí než ve stejném období v roce 2023.

Tuniský prezident Saïed také rozdmýchává protimigrační nálady. Mluví o „zločinném plánu“, jejímž cílem je změnit „demografické složení Tuniska“ a vytlačit arabsko-muslimskou populaci Afričany.

Nedávno byli zatčeni také přední členové nevládních organizací, kteří pomáhají migrantům. Tunisko se stalo pro EU modelovým příkladem. Na popud italské pravicové vlády byl s touto zemí v loňském roce uzavřen migrační pakt v hodnotě více než sto milionů eur.

Problém přetrvává u Libye. Ačkoliv Evropská unie převedla této zemi velké finanční prostředky, počet lidí, kteří se odsud valí do Itálie, se snížil jen přechodně.

Pašování lidí je důležitým zdrojem příjmů pro polního maršála Chalífu Haftara, který je hlavní postavou občanské války a vystupuje proti vládě v Tripolisu. Počty běženců, kteří se snaží dostat do Evropy, se tam tak neustále zvyšují.

Mezinárodní organizace pro migraci tvrdí, že se tam nachází přes 760 tisíc migrantů. Jejich počet roste kvůli vysídleným migrantům z Tuniska a Súdáncům, kteří prchají před občanskou válkou.

Mnozí migranti opustili trasu, která vede přes Středomoří, a zvolili směr na španělské Kanárské ostrovy. Agentura Frontex hlásí nárůst o 123 procent jen letos. Podle španělského ministerstva vnitra tam do začátku září dorazilo více než 25 500 lidí na více než 370 lodích.

Podle humanitárních organizací je to „nejnebezpečnější cesta do Španělska, na níž zahyne nejvíce lidí“. Jen od ledna do května tam zemřelo více než 4800 lidí. Kanárské ostrovy jsou nyní beznadějně přetížené. Pro ilustraci, na malém ostrově El Hierro s necelými 12 tisíci obyvateli je v současné chvíli 14 500 běženců.

Dalším místem, odkud se valí migranti do Evropy, je Mauritánie. Do této malé země s necelými pěti miliony obyvatel prchají před krizí a válkou obyvatelé Mali. V současné době je v Mauritánii přes 200 tisíc Malijců, kteří v zemi žijí převážně v táborech.

Malijci se letos stali největší skupinou běženců, kteří dorazili do Španělska. Na začátku letošního roku uzavřela Evropská unie migrační partnerství s mauritánskou vládou, pakt se v reálu ale zatím neprojevil, podotýká Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Ve Španělsku vzrostl počet nelegálních vstupů o více než 60 procent na celkových více než 35 tisíc do konce srpna.

Naprosto protichůdné údaje přicházejí z východního Středomoří a Balkánu. Trasou přes východní Středomoří dorazilo v prvních osmi měsících letošního roku téměř 30 tisíc lidí, což je nárůst o 39 procent ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.

Toto číslo se týká příchodů z Turecka na ostrovy ve východní části Egejského moře, jako jsou Chios, Lesbos a Kos, které byly v centru dění již na dřívějším vrcholu migrační krize v letech 2015 a 2016. To nezahrnuje rostoucí počet příjezdů na Krétu a pobřežní ostrov Gavdos, protože se jedná o lodě ze severní Afriky, zejména z Libye.

Prudký nárůst migrantů v Řecku je neúměrný poklesu běženců v případě západobalkánské trasy, na který upozornila agentura Frontex. Podle agentury EU bylo ve stejném období v zemích západního Balkánu zaznamenáno o 77 procent méně nelegálních překročení hranic. Téměř 40procentní nárůst na jednom úseku, ale 77procentní pokles na druhém úseku stejné trasy.

Bulharský ministr vnitra Kalin Stojanov mluví o trvalém poklesu počtu nelegálních přechodů hranic. Anton Slatanov, šéf bulharské pohraniční policie, prohlásil, že se „migrační tlak“ na bulharsko-turecké hranici snížil o 70 procent.

Odborníci ale jeho nadšení krotí. Za sebevědomými prohlášeními vidí snahu Bulharska stát se členem Schengenu. Zprávy o účinné ochraně hranic dobře zapadají do obrazu, který chce Sofie EU předat.

Expert na migraci Gerald Knaus to nazývá kouzlením s čísly. Poukazuje na to, že počet Syřanů a Afghánců , kteří žádají o azyl v Německu, Rakousku a Švýcarsku, vzrostl z 200 000 před pandemií koronaviru na 450 000 ročně. „Oficiálně se tvrdí, že počet lidí, kteří přicházejí do Řecka, klesá. Ale z dat vyplývá, že se stovkám tisíc lidí nyní daří dorazit do vysněných destinací přes jihovýchodní Evropu, aniž by byli registrováni,“ řekl Knaus.