Článek
Kurnaz se tři týdny po teroristických útocích na USA ze září 2001 vydal do Pákistánu hledat pravou víru. Místo studia Koránu ho ale čekalo americké zajetí a věznění v kobce. Mladíka s německým pasem Američané posléze přes Afghánistán dopravili na Guantánamo. Vyšetřovatelé však zjistili, že Kurnaz není muslimský radikál.
V létě 2002 proto americká zpravodajská služba CIA prostřednictvím americké ambasády v Berlíně nabídla jeho vydání. Také expert německé zahraniční rozvědky BND, který Kurnaze na Guantánamu vyslechl, napsal do svého hlášení, že "chybí důkazy o aplikované islamistické ideologii".
Steinmeier, v té době šéf kancléřství a koordinátor činnosti tajných služeb, oznámil, že o Kurnazovo vydání není zájem. Mezitím tajné služby se Steinmeierovým vědomím horečnatě pracovaly na tom, aby proti Kurnazovi našly důkazy o jeho teroristickém zázemí, o což se bezvýsledně pokoušely až do konce roku 2005.
Německý Turek Murat Kurnaz strávil na Guantánamu čtyři a půl roku FOTO: ČTK/AP
Mladíkovo vydání do SRN vlastně nevědomky spustila až kancléřka Angela Merkelová, když krátce po svém jmenování do funkce kritizovala USA za Guantánamo. Kurnazův případ Washington použil jako eso ve hře a Berlínu nezbylo než v srpnu 2006 mladíka z Brém dopravit domů.
Zatímco Kurnaz vypovídal nejen před německým, ale i evropským parlamentem o příkoří, kterého se mu od Američanů dostalo, Steinmeier žádnou vinu necítí. "Bylo to velmi politické rozhodnutí, vždyť několik atentátníků z 11. září pocházelo z Německa," hájí tehdejší postup.
Podle analytiků Steinmeier pravděpodobně celou kauzu ustojí, ale ztrácí podporu sociálnědemokratické SPD. Předseda vyšetřovacího výboru parlamentu Siegfried Kauder (CDU) se pak domnívá, že Steinmeier a tehdejší ministerstvo zahraničí Joschky Fischera zklamali již v samém počátku kauzy. "Když existují poznatky, že někdo nevinný sedí na Guantánamu, nelze jenom čekat, až dorazí nabídka na vydání," prohlásil Kauder.