Článek
„Je to největší demonstrace. Navíc se tady sešlo všech 10 odborových organizací Francie. A to vůbec poprvé za posledních dvanáct let,“ říká mi na náměstí Place de la République Wilfried Fonck, tajemník národní odborové organizace UFAP-UNSA, který zastupuje státní zaměstnance pracující v soudnictví.
Nejsou to ale jen státní zaměstnanci, jsou tady i lidé z privátního sektoru, nezávislé obory, umělci, ukazuje mi masu lidí Fonck. Lidé se pomalu vydávají k pochodu vytyčenou trasou. V ulicích Paříže jich bylo na 400 tisíc. A desetitisíce i v dalších francouzských městech. Podobně masivní stávku Francie zažila naposledy v roce 1995.
„Nejsou to jen ty dva roky pozdějšího odchodu do důchodu, je to i přepočítání samotné plné penze,“ říká Fonck. „Každý by musel od roku 2027 odpracovat 43 let. Takže by to nakonec znamenalo pracovat víc, ale vydělat stejně,“ vysvětluje mi odborář. A pro někoho by to mohlo znamenat, že by do penze mohl jít až třeba v 67 letech, protože prostě nebude mít odpracovaný potřebný počet let a nárok na plnou penzi.
Milion Francouzů stávkoval proti reformě. Vlaky se zastavily a školy zavřely
Ze dne na den - o rok a půl víc
Zásadní je věk. Na něm je celá reforma postavená a progresivní aplikace by se vypočítávala podle roku narození. „Ze dne na den jsem se dozvěděl, že bych měl jít do důchodu o rok a půl později,“ říká mi Philippe, kterému je 59 let a pracuje na státním zámku Rambouillet. A přitom patří mezi ty zaměstnance, kteří mají tzv. dlouhodobou kariéru. „Do prvního zaměstnání jsem nastoupil a ještě mi nebylo 18 let,“ říká.
Na plnohodnotnou penzi by ale s novou reformou měl nárok až po odpracování 172 trimestrů, tedy celých 43 let. „Je to těžké hlavně pro lidi, jako jsem já, na sklonku kariéry. Prostě to nečekáte.“ A jak dodává, naštěstí nemá tak fyzicky náročnou práci. „Nová reforma by se mě týkala, a to už od září tohoto roku. Doufám ale, že neprojde,“ směje se Philippe.
Nejzranitelnější skupiny
Penzijní reforma by se podle vládního návrhu dotkla všech. Vláda to vysvětluje jako nezbytný krok k tomu, aby společnost nezchudla. Podle opozice to ale není jediná možnost, jak šetřit peníze. „Vláda se orientuje jen na jeden ze scénářů, a tím je její návrh reformy. Místo toho, aby se zaměřila na podporu průmyslu a hledání peněz jinde,“ stěžuje si Wilfried Fonck.
Reforma by se podle něj dotkla hlavně těch nejzranitelnějších. Do stávky se zapojili zdravotníci, hasiči, pracující v kinematografii nebo v muzeích a galeriích. I na dveřích veřejných knihoven visela ve čtvrtek informace o podpoře stávky. Pokladny Centra Pompidou zůstaly zavřené. Návštěvníci ale mohli využít automatů na prodej vstupenek. Stejně tak školy. Až 65 procent vyučujících z mateřských a základních škol nepřišlo ve čtvrtek do práce a vydalo se do ulic.
„Protestujeme celá rodina, přišli jsme i s dětmi. Reforma by neohrozila jen nás, ale i je,“ říká mi v průvodu čtyřicátnice, učitelka Alice, a v náručí drží svého tříletého syna. „Navíc je nutné dětem ukazovat, že se nesmějí bát vyjít do ulic a protestovat, když se jim něco nelíbí,“ říká.
Legitimní stávka
Do centra Paříže přijela Alice s rodinou na kole, k demonstraci se totiž připojili i zaměstnanci pařížských dopravních podniků, takže soupravy metra číslo 11 z předměstí Les Lillas ve čtvrtek vůbec nevyjely. Zavřené byly skoro všechny stanice v okolí ohlášeného pochodu. Kromě metra jezdily jen omezeně linky příměstských vlaků. Do stávky se zapojili i řidiči TGV a rychlíků Intercité.
„Náš vlak dnes vůbec nevyjede, naštěstí nám zajistili náhradní přepravu, i když z jiného nádraží,“ říká mi na Gare de l’est (Východní nádraží) Němka Silke, která se s manželem potřebovala dostat do Mohuče. Viditelně jim to nevadí. Stávku chápou jako legitimní krok. A jsou solidární.
Návrh penzijní reformy podporuje i prezident Emmanuel Macron, který se v Den mobilizace vypravil do Španělska v rámci diplomatické cesty, jak oznámil Elysejský palác.
Francie zažila jednu z největších stávek za dlouhé roky. Návrh penzijní reformy, který předložila Élisabeth Borne, projedná 23. ledna Rada ministrů. A začátkem února by se měl dostat k poslancům a poslankyním Národního shromáždění. Odborové svazy ale už oznámily druhé kolo protestů. Do ulic po celé Francii se opět půjde v úterý 31. ledna.